+ za obrázky. Je stále za co, a to je dobře

Moc děkuji za Vaši přízeň, pane Jiří.

Najskôr prijal pomoc a potom chcel robiť zo seba toho, čo má navrch, tak dostal to, čo si pýtal. Pamätám si, že susedia mali trabanta, a keď mrzlo, tak nešlo do neho strčiť kľúčik. Sused bol statný chlap a ústami dýchal na zámok, tým zámok odmrzol a ako on hovoril, nadýchal si aj do auta a mal teplo.

Moc děkuji za přečtení a komentář. My jsme také měli Trabanta, když jsem byl malý a později, když už jsem byl ženatý, tak jsem si také koupil staršího Trabanta.

V hlasování se připojuji k variantě dobře mu tak. Moc pěkné

Díky, Viléme za návštěvu a komentář. Taky si myslím, že mu to patřilo.

Vzhledem k tomu, jak dneska sněží, jste si příhodnější den pro zveřejnění tohoto blogu nemohl vybrat, pane Miroslave.

A teď k otázce. Dobře mu tak, anebo nikoliv? Já myslím, že nikoliv. Sice se k Vám nezachoval příliš fér, když Vás chtěl vytahat za uši i po poskytnutí pomoci, jenže za a) po autech se opravdu nic házet nemá, tedy ani sníh ne, a za b) člověk by neměl být škodolibý. Ale uvědomuji si, že koule trabant moc neohrozila, určitě nejel rychle a provoz býval mnohem řidší než dnes, a že kluk musí být vůči nerudnému dospělému vždy škodolibý, jinak je to bábovka... Děkuji za zpříjemnění večera a máte můj obdiv, pokud si dodnes pamatujete SPZ toho trabanta. TU byl Trutnov?

Děkuji, paní Jarmilo za Vaši přízeň a krásný komentář. Tak to máte štěstí, v Praze jen pršelo . No, všechno, co já píšu, řadím do rubriky "poezie a próza", i když většinou to má reálný základ. Zde je to např. ta koule a výrok pana Exnera . Ano, TU je Trutnov. Já jsem prožil dětství na Mostku a ve Dvoře Králové nad Labem, kam se vždy rád vracím.

Ale jo, dobře mu tak.

Vašek

Že jo?! Moc děkuji za přečtení.

Moc milý příběh, Miroslave! Proložený i dovyprávěný krásnými ilustracemi a navíc se spravedlivým koncem i s tichým doporučením . A dvě drobné poznámky na konec:

1. Věřím, že když pan Bažant dokázal v Hradci sehnat pneumatiky, tak asi nebyl problém ani s předním nárazníkem.

2. „naše lidi”.

Přeji Ti krásný víkend, Miroslave.

Moc Ti děkuji Tomáši za návštěvu a pochvalu. Já si také myslím, že jel do té stejné Mototechny v Hradci a počínal si podobně jako s těmi pneumatikami. No jo, on to ten pan Exner opravdu takhle řekl, když jsme byli se školou na exkurzi v tiskárně, to jsem si fakt nevymyslel.

Přeji Ti rovněž krásný víkend, Tomáši.

Krásná příhoda, krásné obrázky. Díky ta obojí, i za námět k zamyšlení.

- - - -

Dobře mu tak? Ano i ne.

Jestli byl formát a nežaloval to rodičům, pak si zasloužil soucit.

Ale on to asi plnej stoprocentní formát nebyl, když po tom roztlačení trval na původním trestu.

Plnej formát by řekl "A PŘÍŠTĚ vám ty uši natáhnu všem! Víte, co byste mohli způsobit za neštěstí? Chlap se přizabije, rozmlátí auťák, vaši rodiče budou do konce života za vás platit a vy pomažete mezi daleko větší sígry do polepšovny. Víte v jakém stavu se z ní vrátíte? Co všechno si tím do dalšího života zavřete? Přemýšlejte o tom, že to tak nechcete."

- - - -

Já jako kluk taky občas nebyl svatej a párkrát jsem podobně ulítnul. Po jedné takové alotrii si na mě jeden ve městě vážený pan magistr, bývalý zahraniční voják, odbojář proti Němcům a následně i komunistům, skaut a kdovíco pozitivního ještě (postava úplně jak pan Kodet z Pelíšků, vč. toho pláště a baretu s odznaky) "tajně" stěžoval mému otci. Sice jsem s jeho názorem a zásahem nebyl v rozporu, protože na brzdu jsem sám šlápnul už dávno předtím, než on na mne v tichosti žaloval, ale ctihodného pana magistra jsem potom ctil už jenom formálně. V duši a v srdci už ne...

Jiný odhalený kolektivní případ potenciálně závadové mládeže, v němž jsem byl taky do jisté míry namočený, dostali k individuálnímu dořešení příslušní učitelé těch chuligánů. Zatímco rodiče ostatních účastníků byli předvoláváni do škol, byly jim zasílány polovýhružné dopisy a doma u nich po večerech slavily svátek vycházek otcovy řemeny a máminy vařečky, mě si vzala úča ruštiny do kabinetu, tam mě docela fest propleskla, v klidu, ale důrazně mi řekla něco podobného, jak jsem výše napsal, a tím to zůstalo navěky vyřízeno, a jen mezi námi dvěma v tom kabinetu. Za to si jí dodnes vážím...

Moc děkuji za Vaši přízeň, velmi zajímavý komentář a Vaše příhody. To určité zklamání z pana magistra si dovedu představit a chápu Vás.