Děkuji za připomínku výstavy z 80. let, byla skvělá. Drobná připomínka: impresionistická sbírka NG, o níž píšete, nebyla v Arcibiskupském paláci (církevním), ale ve Šternberském paláci (státním).

V pátek jsem si zklamaně říkal, že ten Mirek nedal na víkend nic na blog. Teprve teď jsem si všiml, že to bylo s jinou fotografií. Tomu říkám zmatení (ne)přítele. Jinak musím potvrdit, že přístav v Honfleur je magický i v reálu. Když lidem ukazuji fotky z dovolené z Normandie, tak jako třešinku na dortu si nechávám fotku tohoto přístavu. Samozřejmě mne k němu váže i vzpomínka na - co jiného, než sklenku calvadosu.

Moc děkuji za návštěvu a komentář, Petře. Tak to je skvělé, já musím přiznat, že jsem tam byl jenom v tom Seuratově obrazu.

Zdravím, pane Pavlíčku. Víte, já se nepovažuji za žádného znalce umění a svým způsobem su kulturním barbarem. 🤭 Ale měl jsem to štěstí, že za bývalého režimu byly jen dva TV programy a na spoustu z nich se nedalo dívat a ti příšerní komanči tam občas dali i staré, zivotopisné filmy. A tak jsem získal obecné povědomí, že existuje někdo jako Monet, Toulouse-Lautrec, Gaugin a dokonce i ten Rodin (atd), kteréhož dilo máte na svých skvělých fotkách. Ale seznámil se tak i nejen s klasiky nejen ruskými, ale i s těmi ze západních, tedy i těch (tehdy) nepřátelských zemí. No, to jsem trochu odbočil a je to poněkud jiné téma, ale... Z imresionistů se mi nejvíc líbí obraz od Moneta. A protože su stará konzerva a mám mnohem blíž k realismu, než ke kubismu, nedají Bože k dnešní moderně, tak spíš k jeho rannější tvorbě. Tak jsem si, když jsem vybíral obraz do mého nového "výminku", udělal jsem si radost jednou z jeho krajinářských reprodukční. Proč to píšu. Kdysi jsem si říkal, co mi vaše psaní a kresby připomínají nejvíce. No a je to ta Provence. Tatínkova sláva, Maminčina zámek... a nakonec i ty imresionisty. A to jsem Francii a Francouze, nijak zvlášť rád neměl... 🤭🤣 Po těch několika týdnech v Provence se to však úplně otočilo. 🙈🙃😄 Mějte se. S Jaromirem a kolegou Pokorným představujete pro mne to nejlepší, co se zde, po odchodu Větvičky, dá nalézt. Při vší účtě k ostatním blogerů, kteří se nevěnují především angažované tvorbě. No a znovu si neodpustím poznámku: velká škoda, že preference šéfíků tohoto prostoru jsou i nadále setrvalé u jejich oblíbenců. Naprosto nechápu, jak někdo může udělit někomu cenu redakce a potom ho vytrvale ignorovat a nepustit ho prakticky na titulní stránku.

Vám přeji hezký víkend. 🙂

Zdravím Vás, pane Jurčáku a děkuji Vám za návštěvu a komentář. Nebudu zastírat, že mě velmi potěšil. Já se přiznám, že třeba takový kubismus mi také nic neříká. Nejvíc mě oslovuje impresionizmus a postimpresionizmus, ať už francouzský nebo náš a dále ruští "peredvižnici" (název od toho, že pořádali putovní výstavy (např. Repin, Savrasov, Něstěrov a další). Mám rád i současné Francouze (třeba Sempé nebo Avril (já jsem totiž frankofil). Ano, Provence je krásná. Ještě jednou Vám děkuji a přeji krásný víkend.

Pane Miroslave,

velmi děkuji za tento krásný blog s tak hlubokým přesahem.

Je toho tolik, co nás lidi přirozeně spojuje, a co by nás proto vždy a za každých okolností mělo držet nad vodou.

Bohužel se však lidstvo nechává permanentně ovládat evidentními psychopaty, jejichž jediným cílem je moc a bohatství, jedinou vlastností cynismus a agrese a jediným přáním rozvrácená společnost...

Lidstvo má proto jen 2 možnosti:

1) prohlédnout konečně zvrhlost mocných a jít cestou vzájemné podpory, lidské sounáležitosti a soudržnosti - a tak se zachránit.

2) nemyslet, necítit, podlehnout cynismu a manipulaci - a zničit se.

1. případ je daleko složitější - začít by totiž musel každý sám u sebe, nikoli hledat spásu tam, kde je ve skutečnosti jejich největší nepřítel a ničitel.

+ nádherné kresby!

Vďaka za tento exkurz, musím to napravit a ist opäť do galérie aj ja, naposledy som bola v zámku v Budatíne. A cez minulé Vianoce,ale to mimo SR. Ten Váš obraz-replika to je skvelé, čo dokážete, pán Pavlíček, aj ostatné maľby.

Tiež vybraná melódia len dotvorila atmosféru vášho blogu. Zdravím.

Moc děkuji za návštěvu, paní Melišová a milý komentář. Děkuji i za pochvalu té repliky - šlo to pomalu. Vím, že jste chtěla odkaz na cvičení , ale já teď přesně nevím jaké to bylo - můžete mi připomenout? Přeji krásnou neděli.

Moc děkuji.

Většiny věcí si vážíme až když už nejsou

Děkuji za návštěvu, Viléme a souhlasím s Tebou.

Miroslave, moc nechybělo, abych Tvůj francouzský blog přehlédl, když zmizela „Tvoje značka”. Moc se Ti povedl.

Tvoje portréty jsou opravdu překrásné. A to mírové poselství s Tvojí jemnou kresbou a písní v příloze!

P.S. s. Bilak na výstavě mě hodně překvapil. Spíš bych ho čekal na výstavě krejčovských potřeb.

Srdečně zdravím do Prahy.

Moc Ti děkuji Tomáši za návštěvu a krásná slova. Tak nějak jsem chtěl podpořit mír, který považuji za to nejdůležitější, tak jsem tentokrát zvolil jiný label. Mě tehdy ten s. Bilak také překvapil, ale pak jsem četl nějaký rozhovor a tam říkal, že má zálibu ve výtvarném umění.

Zdravím do Hradce a přeji příjemný víkend.