Tak tedy...

Alternativa, alternativní. Ta slova jsou zase už nechtěná. Mírně řečeno. Člověk alternativního smýšlení je „dezolát“. Nebo prý dokonce „dezolé“. To tedy pardon. Je suis DÉSOLÉ pour vous, mes amis.

Nedávno (10. června) vyšel ve Sportu moc hezký článek pana redaktora Martina Vaita. Vlastně to byl rozhovor s Egbertem Pietschem. Pan Pietsch je majitelem magazínu Kreuzer a sponzor fotbalového klubu Chemie Lipsko. A je také příznivcem a permanentkářem Bohemians Praha.
Článek je nadepsán příznačně „Projekt RB? Tragická chyba.“ Projekt nemá, podle pana Pietsche, co do činění s východoněmeckým fotbalem.
Řeč je také moderním stánku RB Lipsko, špičkovým, kosmopolitním, ale také jaksi „sterilním“ tréninkovým zázemím klubu.
***
Mimo jiné pan Pietsch říká, že „někteří pamětníci, ale taky studenti, umělci a alternativně smýšlející lidé, preferují spíše autentické prostředí.“
Student ani umělec nejsem, ale pamětník a zejména alternativně smýšlející člověk ano. Nakonec do Vědomí se vchází úzkou brankou po jednotlivcích, nikoli širokou bránou po masách.
***
Nikdy jsem neměl rád „lustr“ Bayernu München nebo „reaktor“ Slávie Praha. Jakou poezii měl starý Eden s vláčkem! Tak tedy...
***
Ďolíček. Svůj první ligový zápas jsem viděl právě tam.
Jsem malý kluk a jsme právě na návštěvě u tety. Bydlí na Vinohradech, tak na Bohemku je to kousek. Tatínek viděl ligu také jen v televizi a tak jdeme.
Hraje Sparta s Plzní. Já myslím, že stadion na Letné je právě zavřený.
Poprvé vnímám tu zvláštní, elektrizující atmosféru.
Kousek před námi stojí se skupinou o hodně starších výrostků kluk asi mého věku. Má na sobě světlý baloňák a na zádech nápis fixem „SPARTA“. Úplně vidím jeho maminku, jak se sklání s fixem v ruce nad kabátem. Také mívám podobná přání a maminka je ochotně plní.
Po zápase se tlačíme k východu. Všude leží kelímky od piva. Opět toho kluka zahlédnu. Někdo mu pod nápis „SPARTA“ připsal propiskou - Plzeň 0:0.
Je mi ho líto. I jeho maminky.

***
Pohled ze stadionu Viktorky Žižkov.
To je poezie předměstí.
To je verš Vítězslava Nezvala.

Třeba tenhle:
Předměstí je barevný slamník
S nedohranou partií karet
Nebo tenhle:
Velký orchestrion
střásá do pochodu
tancující vodu
prší na stadion.
***
Nejhezčí je ovšem Juliska, obklopená zelení.
Zastavuje autobus a vystupují fandové a fanynky.
Také rybář a „lžitrenér“, o kterém ještě možná někdy napíši.
Také já a kluci.
Hlavní tribuna je strmá, až člověka jímá závrať. Tribuna na závrati, to zní hezky.
„Vůle s krví vínovou... Duklo hrej!“
A ten výhled:
Petřín, svatovítská katedrála, žižkovský vysílač, hotel Internacionál, zoologická zahrada, katovna.
A na druhé straně funkcionalistické vily na vrchu Baba.
Jestli tam půjdete, vezměte si dalekohled jako já.

***