Pro přispění do diskuse se prosím přihlaste.

Přihlásit se

Zbývá 2000 znaků nebo 10 odstavců.

TG

Moc pěkně jsi to napsal, Miroslave, a skvělé ilustrace! To není pouhá příhoda z vojny, to je vlastně souhrnná zpráva o stavu armády v té době.

Moc mě pobavilo: „ Okamžitě delegujte! Vy organizujete...

Přeji Ti krásné dny.

MP

Tvoje návštěva mě moc potěšila, Tomáši, stejně jako komentář a pochvala ilustrací. Ano, tak to bylo, tentokrát jsem si nic nevymyslel. Rovněž Tobě krásné dny.

PL

P95e49t93r 65L26o51r44e75n76c

24. 1. 2025 20:41

Potěšilo! Vyprávění i obrázky milé, kvalitní a osobité jako vždy. Díky!

Ještě že jsme do toho Polska tehdy nemuseli pokračovat dál. Pámbuzaplať, že to Jaruzelski vzal všechno na sebe, nejspíše i k velké úlevě CCCP. To by nebyl žádný slavnostní vjezd do metropole àla vojenská přehlídka jako rusové v srpnu 68 u nás, ale pravá guerillová válka bez pravidel, 24 h denně. Právem navztekaní, motivovaní a hrdí Poláci by všichni (ženy, muži děti, vojsko, důchodci i studující) bránili svou čerstvě získanou nezávislost všemi prostředky, ze všech stran a ve dne v noci. Naši nezkušeni a naivní klučinové, které režim v jejich nejcitlivějších letech unesl z domova od jejich prvních lásek, rodičů a kamarádů, na dva roky uvěznil v úplně jiném světě a oni mu to dosud opláceli naprosto formálním přístupem k výcviku, nezájmem o skutečné bojové dovednosti, zašíváním, počítání dnů do civilu, vyplňováním vězeňského času honěním mladejch, malováním a stříháním metru..., by nikde neměli klidu, nevyspali by se, nenajedli, neměli by pitnou vodu a plno benzínu a nafty by vzplálo cestou k nim. Byli by párkrát překvapivě zmasakrováni, rychle by si však osvojili novou taktiku, znalosti a dovednosti a občas by si zchladili žáhu nějakou tou brutalitou na místních - raději ani nepomyslet, co všechno by se dělo a jak by to zničilo historickou náklonnost a přátelství mezi Čechy a Poláky na dlouhá desetiletí, ne-li staletí...

MP

Děkuji za návštěvu a zajímavý komentář. Asi máte pravdu. Já mám Poláky rád. 15 let jsem měl v naší firmě na starosti polský trh, tak jsem často jezdil po polských firmách, mluvil s lidmi. Máte pravdu, že jsou hrdí (hlavně starší generace). Ale jsou také pragmatičtí - myslím, že ani jim by se nechtělo umírat.

JK

J38a98n 43K69u89b24i57k

24. 1. 2025 16:59

takze pane inzenyre, jako vzdy, i tento Vas prispevek patri mezi nominovane 'blogy roku 2025'.

Velky dik take za to video.

Co se CSLA tyce, ja jsem se vzdycky divil, ze se nas Zapad tak obaval. Meli jsme sice hodne tanku, ale rozlozenych ve vazeline a ja jsem si byl jist, ze by se polovina vojaku vzajemne pozabijela, nez by opustili vozovy park.

Ja jsem slouzil v Terezine a ve Strasicich u Rokycan. A nejsilnejsi zazitek mam, kdyz nas na 3 nedele odveleli do vojenskeho prostoru Dobra Vody (to je u Prasil na Sumave). Kdyz nas vylozili z tech vejtrasek a my jsme se divali jak odjizdeji, tak jeden muj kolega minil, ze takhle se asi citili ti Cortezovi vojaci, kdyz je vysadili tenkrat na brehu stredni Ameriky a oni se divali na ty odplouvajici plachetnice.

S komousema byla vlastne sranda.

MP

Moc děkuji za přečtení a komentář. Máte pravdu. Ve Strašicích jsem byl na cvičení a to byla velká sranda . Oni vůbec nevěděli, co s námi. Zrovna bylo ME ve fotbale, tak jsme ho sledovali a sami jsme fotbal hráli.

Foto

Snad jen gen. Svobodu bych raději nezmińoval. Tehdy tomu zabránil jinej generál. Polskej. Nějakej Jaruzelskej

Foto

Pane Miroslave, Váš článek by zasluhoval někam na hodně viditelné místo. Ačkoliv, jak Vás odhaduji, zrovna o takové a podobné posty nestojíte. Na Operaci Krkonoše jsem už úplně zapomněla a Vy jste mi ji připomněl. A víte, že v tom v roce 1980 jsem vůbec nevěděla, že něco takového probíhá? V televizi a rádiu museli něco říkat, ale já to nepostřehla. Já jsem si v té době ani moc neuvědomovala, že ty dva roky vojny jsou vlastně cvičení a příprava k boji. Spíše jen buzerace, rajóny, balíčky a psaní dopisů. Když bráchové postupně ZVS prodělávali, ani mě nenapadlo, že by mohli někde válčit nebo se dokonce nevrátit domů. Střílet do lidí, to je něco strašného. A zrovna Vy a zbraně, to je nepřestavitelné. Dobře to tenkrát dopadlo. Všechno, jen ne válku, to nám říkávali a takové je i celkové vyznění Vašeho článku

MP

Moc děkuji, paní Jarmilo, napsala jste to opravdu hezky. Střílet po lidech je hrozná představa. Válka nemá vítěze, jen poražené. Jen mír dává všemu smysl. Zdravím Vás srdečně.

Foto

Zábavný aj poučný text a super obrázky k tomu. Keď som ja študovala, tak chlapci mali ako vysokoškoláci menej vojny. Hovorili, že si nevedia predstaviť, keby tá ich armáda bojovala...

Foto

Jak se říká, Miroslave, přečetl jsem si to jedním dechem

Jinak bohužel, každá armáda může bojovat, otázkou jen je s jakým úspěchem.

Foto

Ani já se vojně nevyhnul a ač na radu starších jsem dost let zaplňoval svou lékařskou složku nemocemi a obtížemi k získání modré knížky, tak jsem o fascikl přišel při stěhování ordinace. Za půl roku do odvodu jsem stihl jen pár nálezů a tak se mi při něm s modrou vysmáli a získal jsem jen sníženou schopnost. Na vojně pak knihovnu a kino. A celou dobu jsem se snažil vyhýbat velení. Jak směrem ke mně, tak i ode mně. Celkem se mi to dařilo, tak můžu říct, že spíš než na vojně jsem byl u vojáků.

Jenže jednou mne potkal malér - byl jsem jmenován velitelem křižovatky se čtyřmi pomocníky z řad mladších záklaďáků. Měl jsem seznam čísel kolon, které jsem měl pustit do vojenského prostoru Libavá, nikdo jiný tam nesměl projet. Nutno přiznat že ze seznamu mne navštívila jen asi čtvrtina s povoleným průjezdem, ostatní jsem tam pouštěl s tím, aby si v prostoru našli místo aspoň poblíž svého určení.

A pak to přišlo. Ke křižovatce se mi řítila kolona ruský tanků a obrněnců, který sotva stačila šířka jinak dost široké příjezdové silnice. A v tu chvíli jsem se dopustil nechtěného. Zavelel jsem!!! Můj rozkaz zněl: "Utíkejte pryč!!!" Což všichni s radostí u rozkazů neobvyklou plnili a já jsem zůstal sám uprostřed křižovatky a pouštěl jsem ty ožralé hroudy železa do prostoru. (No, případný přihlížející by nejspíš upřesnil, že jsem měl ten střed křižovatky posunutý asi o 25 metrů stranou, ale nikdo takový tam v tu chvíli radši nebyl)

I tak probíhaly vojenské události.

P.S.: Následně jsme notně zapili, že jsme to přežili ve zdraví.

MP

Děkuji za návštěvu a hezkou příhodu. Do knihovny jsme se také chodili s několika kolegy "zašívat". Byla tam civilní pracovnice, kovaná komunistka, ale jinak fajn paní. Četli jsme jí tam nahlas Černé barony, což byla - věřte, nevěřte - její nejoblíbenější kniha.

  • Počet článků 312
  • Celková karma 17,79
  • Průměrná čtenost 513x
Jsem...

 

Seznam rubrik

Oblíbené knihy

  • Bible (Překlad 21. století)
  • Shi Hen Yi: Shaolin Spirit
  • Mooji: Psaní na hladině vody
  • Jan Gullberg: Mathematics (from the birth of numbers)
  • BARRON'S 501 French verbs

Co právě poslouchám

  • Ticho
  • J.S. Bach
  • Bohuslav Martinů