Stehlík

Co je vlastně důležité? Vědět, že jsem nic, to je moudrost. A vědět, že jsem všechno, to je láska. Tak nějak to řekl Nisargadatta.

Když jsem byl malý, měli jsme akvárium. Stálo na knihovničce v tom malém pokoji, kde se v zimě netopilo. Večer krásně svítilo. Byl to takový tichý, klidný svět, který byl blízko a přece daleko. Rybičky jsme si vozili z akvaristiky v Trutnově a pro vodu jsme chodili do studánky v lese. Nejradši jsem měl neonky.

Také jsme měli klec a v ní ptáčka zpěváčka. Byl to stehlík a tatínek ho přinesl od pana Poura, který byl školník a také místní ptáčník. Dnes bych už žádného ptáčka do klece nedával, ale tedy se mi to líbilo.

Jednou byl tatínek na pár dní někde pryč. Maminka čistila klec. A najednou stehlík uletěl. Frrr – a už vylétl otevřeným oknem. Letěl přes zahrádky, louku a domy k lesu.
Já jsem se rozbrečel a řekl jsem mamince, že až se tatínek vrátí a zjistí, co se stalo, sbalí si kufry a odejde od nás, jako pan Špaček. Je pravda, že pan Špaček od rodiny opravdu odešel. Už jsem o tom kdysi psal, ale pro jistotu vám ho ještě jednou nakreslím, jak odchází se dvěma kufry na nádraží. Vidíte?

***
Tak tohle se mi vybavilo při nedávné procházce v polích pod Kozími hřbety. Ne těmi v Krkonoších, ale nad údolím Únětického potoka.

Najednou se přede mnou zvedne hejno drobných ptáčků. Kolik jich je? Osm? Ba ne, nejméně deset. Jsou to stehlíci. Dlouho jsem je neviděl. Nebo jsem si jich – maje hlavu plnou všelijakých pitomostí – nevšiml.
Stehlíka poznáte snadno, jelikož dospělí ptáci mají krásnou červenou škrabošku. Babička mi kdysi dávno vyprávěla, že když Pán Bůh maloval ptákům peří, tak se stehlík nějak opozdil a bylo už málo barev, tak dostal od každé trochu a proto je tak barevný.
Stehlíci žijí skoro po celé Evropě a u nás jsou většinou stálí. Vyhledávají hlavně bodláky, pcháče a lopuchy a vyzobávají jejich semínka. Však stehlíka namaloval na bodláku i pan Svolinský ve staré knížce o ptácích, kterou jsem měl v dětství.
***
A já už teď zase musím jít tam do těch polí pod Kozími hřbety, podívat se za stehlíky. Možná bude pršet, ale jim to nevadí. A mně také ne.

Pozn.: Kresby autora textu
***