Není Pavel jako Pavel. O tom bych mohl vyprávět velmi dlouho a někdy se k tomu opět jistě dostanu. 😉

Ovšem pokud si mohl vybrat svého favorita, třeba k setkání u piva, tak bych preferoval jistého Pavlíčka. Ani by mi nevadilo, že žije v podhradí a překonal bych i to, že je z Prahéé. 🤭😅

Tak to moc děkuji, pane kolego. Že je někdo z Prahé jsme také říkali (a já to i dnes někdy řeknu manželce, která z Prahy opravdu je)- já jsem totiž ze Dvora Králové n.L. Zdravím Vás srdečně.

Díky Mirku za krásné připomenutí Večerní Prahy a telefonních čísel na toaletách. Málem bych na ně zapomněl. Jednou jsme si se spolužáky řekli, že cestou ze školy na jedno takové telefonní číslo zavoláme. Šli jsme do telefonní budky a po vhození 50haléřů zavolali (nevím, jestli zrovna Pavlovi). Každopádně sluchátko jsem držel v ruce já, tak jsem to měl takříkajíc z první ruky. Na druhé straně se ozvalo: "Ano?". Povídám: "Našel jsem Vaše telefonní číslo, tak volám." Na druhém konci se ozvalo: "Víš, o co mi jde, viď?" Kluci ani já jsme v našich 15 letech moc netušili, ale bylo nám hloupě říct, že nevíme, tak jsem řekl "Jo". Načež na druhé straně se ozvalo: "Tak teda souhlasíš?" Kluci jen pokrčili rameny, tak jsem raději řekl: "Ne". Na druhé straně se ozvalo: "No tak nic" a položil to. Rozhovor nic moc, ale byl to můj první telefonát z telefonní budky. A na to první se nikdy nezapomíná.

Tak to je perfektní, Petře. A já myslím, že to mohl být Pavel. My jsme kdysi jako kluci náhodně vytočili v budce nějaké číslo a byla to vodárna. Mně pak toho chlapíka, co tam pořád opakoval "Halo, tady vodárna" bylo líto.

Zàchody ale sloužily nejen jako levná (50 haléřů) možnost seznámit se s Pavlem, ale i místo zásadních sdělení. Asi nejznámější bylo Servít je vůl. Však jsou o tom i zajímavé informace na Wikipedii.

Na pouliční prodej Večerní Prahy si dobře pamatuji. Prodávající přesně věděl, který titulek dobře prodává. A samozřejmě máš pravdu, není Pavel jako Pavel.

Miroslave, díky za pěkný a krásně ilustrovaný blog.

Přeji Ti hezký víkend.

Moc Ti děkuji za návštěvu a komentář, Tomáši. Ano, na Servíta (resp. na ten nápis) si také pamatuji - on učil pružnost a pevnost, ale na stavební fakultě. Ale jím napsanou učebnici jsem měl. Také mě z ní vyrazili (možná i z obou - ony to byly dvě zkoušky), ale já jsem nic po zdech nepsal.

Srdečně Tě zdravím a rovněž přeji krásný víkend.

takze moje historka s Vecerni Prahou - odehravala se v tom podchodu uprostred Vaclavaku, kde byla uz tenkrat v 69. takove ty obchudky kompletne prosklene a i u tech sklenenych dveri nebylo nekdy rozeznat, jestli jsou otevrene nebo zavrene.

Tenkrat nejaky sovetsky obcan nedaval tolik pozor a plnou vervou vletel do tech dveri a cely vchod vysklil. Vecerni Praha o tom zcele neideologicky informovala. Kamelot trochu pozmenil ten znamy Caesaruv vyrok a volal:

'Sovetsky obcan prisel, nevidel, prosel'

Vzpomínám si, jak jsme kdysi se spolužákem stáli před Kotvou, když se objevil kamelot, začal vybalovat Večerní Prahu a vykřikovat o atentátu na předsedu vlády. Oba jsme byli v šoku, jak si někdo mohl něco takového dovolit na celým národem milovaného soudruha Štrougala - a šlo o předsedu vlády v nějaké africké zemi s rozpočtem průměrné české chatové osady.

Tak to je taky dobré - podobné té Indii, ale pikantnější. Děkuji Vám za návštěvu.

Díky moc, pane Jiří.

Musel bych se hodně mýlit, kdybych v tom kamelotovi Večerní Prahy nepoznával svého kamaráda z běhání. Znám i jeho příjmení, ale tady ho uvádět nebudu. Jen připomenu, že běhal velmi dobře a nejednou jsme se utkali v přímém souboji na tratích od pěti kilometrů do maratónu. Dík za připomenutí.

(Objevil se v drobné roli kamelota i ve filmu, ale už si nejsem jistý, který to byl.)

Moc Vám děkuji za návštěvu a zajímavý komentář. Dá se najít jeho fotografie - někdo ji má v FB, chtěl jsem ho podle ní nakreslit, ale nějak se mi nedařilo zachytit podobu a pak už jsem neměl čas. AI udává jeho jméno jako Hejduk nebo Černý a navíc popírá, že by se objevil v nějakém filmu, i když uvádí role kamelotů jím inspirované, ale hráli je pánové Skamene a Vydra. Já si ale také myslím, že se v nějakém filmu mihnul. Řekl bych, jak jsem napsal výše, že to byla nějaká kriminálka.

Tak to je zaujímavé. Teraz, keďže máte korunu, a hľadám také miesto u vás, tak za euro nepustia ani automaty ani pracovnice týchto zariadení. U nás sa takto na ulici predáva len Nota Bene. Inak iba v stánokoch a noviny už nekupujem. Kedysi som si od Vás vozila Mladý svět a 100 plus jedna zajímavost, to boli super časopisy. Pozdravujem.

Moc děkuji za návštěvu a komentář. Já myslím, že u nás se už noviny na ulici také nenabízí - vlastně Metro, ale to si lidé berou sami ze stojanů a zadarmo. Zdravím na Slovensko.

Jsem biřmovaná Marie Pavel. Sv. Pavel je můj oblíbený světec.

Boomer přidává:

Obdobný krásně secesní dřevěný pavilónek, jakýsi "hybrid", tuším, že z jedné strany veřejné miniWC a z druhé strany minitrafika býval v pražském Sherwoodu (oficiálně Vrchlického sadech) mezi hlavním nádražím a nádražím Střed, blíže Středu, ještě v 80.letech, ale dost to tam flinkali, často tam měli bez výstrahy zavřeno. Možná byl dědek partajník a coural se po schůzích a po školeních, ale spíš bych si tipnul, že ho to jen obyčejně táhlo za pivem nebo za holkama...

Ti kameloti Večerní Prahy se vždycky objevili na Václaváku a v jeho okolí krátce po poledni a vydrželi hlasitě a vtipně kolportovat často až do šesté večerní, ale často měli nějaké zajímavě proklamované vydání rozebrané už před čtvrtou, ale natěšení kupující, co jim tu bulvární a napínavou reklamu zblajzli, pak stejně byli mírně zklamáni, protože ta vykřikovaná bombastická zpráva byla často třívětá noticka někde až na čtvrté straně. Traduje se, jak jeden z kamelotů hlásil "Vééčernííí Praháá...Záásedánííí vlády....Ópeřenéc promluvil..." , na titulce Gustáv Husák a někde vzadu kratičká zpráva, jak se učí papoušci mluvit.

Ve Štatlu na Roli zase byla známá kamelotka, co monotónním hlasem dokázala skoro celé odpoledne vyřvávat "Brrrněnsky Véééčernik! Nénovjééši zprávy..." A furt dokola. A taky to stačilo ke komerčnímu úspěchu. V podvečerních dělnických vlacích z Brna čtl ten plátek každé druhé lonťák.

Faktem je, že tyhle trochu zlobivé večerníky mívaly oproti uhlazeným a vykleštěným ranním novinám šťavnatěji a zajímavěji podané zprávy, samozřejmě že v rámci možností, ale bývalo jim tolerováno občas i něco lehounce odvážnějšího, a nevím jak to dokázaly, že hned po poledni už aktuálně referovaly o tom, co se stalo dopoledne. Asi, že život šel tehdy pomaleji a taky, že v tom bezčasí, v době, kdy se skutečný čas skoro nehýbal, mnohé dění šlo s úspěchem předvídat a mít předem připravené texty pro dvě nebo tři alternativy předpokládaného vývoje...

Howg.

Děkuji za návštěvu a zajímavý komentář. Ač jsem často chodil do Opletalky, ten záchodek si teď nevybavuji. Kamelot s opeřencem byl právě ten Pavel.