Mít vše pod kontrolou

Jistá madam, která si myslela, že se kolem ní točí svět – já myslím, že to byla carevna Kateřina Veliká – se ptala jakéhosi svého rádce, co že je třeba k vedení války. A ten chytrý (nikoli moudrý) muž jí řekl, že jsou to tři věci:  

za prvé peníze, za druhé peníze a za třetí... peníze.
***
Něco na tom jistě bude. Stačí to však opravdu? Ne tak docela. Stejně důležité totiž je mít vše pod kontrolou. Člověk sice nemá pod kontrolou vůbec nic, avšak...
***
Když se Spojené státy chystaly vstoupit do vřavy 1. Světové války (bylo to až roku 1917), zastával generál William Crozier, takto první hrdina našeho příběhu, pozici „Chief of Ordnance“.

Když to zjednodušíme, zodpovídal za dodávky zbraní a munice jednotkám na frontě. A to přímo od výrobců.

Pan generál měl jistě k dispozici v podstatě neomezené finanční prostředky, přesto se brzy – jak uvidíme – dostal do nemalých problémů.
Vždyť objemy zakázek u zbrojařských firem skokově vzrostly ze stovek na miliony! Jak kontrolovat postup výroby, stav objednávek a řídit celou tu složitou logistiku? To byly těžké otázky. A co teprve odpovědi!
Není divu, že pan generál – řekněme - tak trochu ztrácel hlavu.

Zvláště, když vážné znepokojení nad stavem věci  dávala najevo i nejvyšší místa. Opravdu, ta úplně nejvyšší.

A tak v nouzi (rovněž nejvyšší) se pan generál obrátil na druhého hrdinu našeho vyprávění, inženýra Henryho Lawrece Gantta, který měl mít, dle dostupných informací, zkušenosti s řešením, snad podobných problémů, ve výrobních firmách.

Pan Gantt slíbil, že armádě v obtížné situaci pomůže. Položil si otázku, jak by bylo možné v daném okamžiku porovnat skutečný stav příslušné objednávky se stavem předpokládaným?
Zanedlouho pozval pana generála do své kanceláře a přistrčil před něho počmáraný list papíru.

"Tak tady je to. Na svislé ose máme jednotlivé aktivity a na vodorovné čas," vysvětloval inženýr.
"Aktivity jsou seřazeny v logickém sledu a délka tady těch pruhů vždy odpovídá času, potřebnému k  jejich dokončení. Tak."

Řekl pan Gantt a zvolil na časové ose libovolný bod, ve kterém narýsoval červenou vertikálu.
"To je okamžik kontroly. Co je nalevo od červené čáry, musí být hotovo. Není-li tomu tak, je třeba přijmout opatření k nápravě." uzavřel pan Gantt. 
"Jak prosté!" dodal ještě po chvíli s uspokojením.

Vypadalo to nějak takhle:

***
Pan generál rychle rozpoznal značný potenciál Ganttova diagramu pro armádu a během roku 1918 se zasloužil o jeho implementaci do různých oblastí.

Henry Lawrence Gannt svůj nápad nikdy nepatentoval, ani si nezajistil žádnou jinou ochranu svého duševního vlastnictví. Naopak ho všem zpřístupnil řadou článků v odborných časopisech a publikacích.
***
Několik poznámek na závěr:
- Uvedení Ganttova diagramu do praxe je někdy považováno za prvopočátek oboru, zvaného "projektový management"
- K vytvoření Ganttova diagramu dnes existuje řada sofistikovaných SW programů
- "Bronzovou poctu" Ganttovu diagramu, lze spatřit v Nevadě u mostu "Pat Tillman bridge".