Kdoví, co se staříkovi honilo hlavou a co přivodilo slzu v jeho oku. Třeba to byla jenom nostalgie, když si vzpomněl, jak tam poblíž, jako mladý milicionář, s puškou v ruce, vyslechl slavný projev Klementa Gottwalda. A o to pevněji sviral svou zbraň, pokud tedy nějakou měl. 😉

Nicméně, nic to nemění na tom, že jinak to cítím podobně a uděluji zaslouženou karmu! 🙂

Moc děkuji za přečtení a karmu. To můžete mít samozřejmě pravdu pravdu, ohledně pohnutek onoho muže. Já jsem to pojal čistě ze svého hlediska, co to vyvolalo ve mně . Zdravím Vás.

Nenávisť je príliš veľké bremeno... Závisť tiež. A násilie plodí zase násilie. Škoda, že ako ľudstvo sme nepoučiteľní... Je to škoda. Možno sa raz poučime.

V živote sa stretávame so situáciami, ktoré znamenajú pre nás skúsenosť, ak sme vnímavý. Silná téma podaná Vaším súcitným a ľudským spôsbom. Díky za kresbu i song. Pekný večer.

Moc děkuji za návštěvu a komentář. Cítím to úplně stejně jako Vy. Přeji krásné dny.

Tak dneska jste mě oslovil velmi, pane Miroslave. Kdepak oko za oko, zub za zub. Odpuštění a soucitu je třeba. A ta nádherná píseň na videu, tuhle verzi jsem dosud neznala. Nejvíce dojemná je pasáž od času 1:46, to je něco neskutečného. A Vás jsem si teď představila jako někoho, kdo stojí na hoře a uzdravuje davy lidí svými slovy i svojí pouhou přítomností - taková síla a dobro z Vás vyzařují. Co Vy na to?

Moc Vám děkuji, paní Jarmilo a jsem rád, že jsem Váš oslovil. Mně se ta verze písně také moc líbí a dojímá mě. Když na konci složí ten nápis HUMAN, tak už jsem úplně naměkko . Co já na to? To ne.

Miroslave:

Srdečně zdravím.

Moc Ti děkuji, Tomáši a zdravím Tě srdečně

kazdy z nas to nekdy podobne zazije. Ja pred 50 lety. Jsme s manzelkou na stadionu Sparty (manzelka se mnou chodila na fotbal), je to posledni ligove kolo, Sparta porazi Teplice 4:0 a vsichni si mysli, ze se zachranila. Ale pak se vsichno dovidaji vysledek z Trince, kde 'moje' Bohemka prodala zapas a prohrala 5:0 a tim Sparta mela sestupovat kvuli horsimu skore do druhe ligy.

Divam se kolem sebe, jsou tam mladsi i starsi, totalne dezorintovani fanouskove Sparty, kteri stale nemoho uverit, ze to nemozne se prave stalo.

A muj pohled se stretne s pohledem stareho fanouska Sparty, nevalne obleceneho, spartanskou salu zmackanou v ruce a v jeho pohledu najednou vidim neco, co tam jakoby nepatri. Ano, jsou to slzy. A pojednou chapu, ze pro toho stareho muze se zhroutil svet, ten pevny bod ve vesmiru, ta zelezna, neporazitelna Sparta mela nastoupit tu potupnou cestu do druhe ligy. Svet se pro neho zastavil.

A to byl ten moment, ktery mel byt pro muj dalsi zivot tim 'Leitmotivem' - ze totiz i treba ten prodany zapas ma nekdy v zivote smysl, zejmena tehdy, kdyz se tim 'vychovavaji' zejmena ti, kteri si mysli, ze jsou nesmrtelni.

Děkuji za přečtení a komentář, Jene. To je hezká přihoda s prodaným zápasem. Ale myslím, že nesmrtelná, protože věčná je Slávie, Sparta je jenom železná. Ale - jakožto Duklák - se mohu mýlit.

Tohle je hodně těžké téma Mirku. Ne každý je schopen ho strávit v jeho ryzí čistotě. Každopádně na před/listopadových událostech je vidět, že platí onen Budhův výrok: Nenávist nikdy nepřemůže nenávist. Posílám karmu a . Hezký svátek.

To máte pravdu, Petře a moc děkuji za ten Budhův výrok - ten jsem neznal. Krásné dny.

Je to ale dlouhá cesta a často neskutečná vnitřní bitva, viď Mirku.

Vašek

Je to přesně jak píšeš, Vašku. Moc děkuji a přeji hezké dny.

Nevím, kdo z moudrých to řekl: "neexistují dobří a špatní křesťané, existují jen dobří a špatní lidé."

A to platí o všech stranách a hnutích.

Moc děkuji za návštěvu a komentář.

Sokrates se vyjádřil úplně přesně: "Politováníhodný není ten, kdo je vystaven příkoří, ale ten, kdo ho páchá."

Pokud není člověk úplné zkažený, tak si tohle nakonec uvědomí jako onen milicionář. To ho pak může částečně osvobodit od dosud podvědomého vnitřního napětí, které dosud prožíval, aniž si to vůbec uvědomoval.

Sama duše člověka není zlá, to jen ego z nás může stvořit morální trosky a lidské zrůdy.

P.S. Jsem přesvědčen o tom, že kdo páchá neřesti v jakékoli podobě, není šťastný. Naopak - právě z jeho vnitřního, byť pečlivě skrývaného neštěstí, pramení vše, co nelze považovat za dobré.

Děkuji za přečtení a komentář, pane Pavle. Ano, máte pravdu.

1969, Danuše Muzikářová!

Ano a třeba také paní Charouzková v Praze. A tisíce dalších lidí, kteří zahynuli, když se dral k moci komunismus a další tisíce, kteří zahynuli v nelidských podmínkách v továrnách a dolech, když se dral k moci kapitalismus a miliony lidí ve všech nesmyslných válkách, které jsme vedli a vedeme. Nenávist, násilí a boj tohle vše jen posilují. Takhle to nikdy neskončí...