Moc pěkné, jako ostatně vždy, pane Pavlíčku

Když tak pročítám příspěvky milé paní Rybnické, tak si tak říkám, zlatý Beneš.

Děkuji za přečtení.

Paní Rybnická,

proč tu proboha rozvádíte cosi o Sudetech? O tom snad byl blog?

To je zbytečné, pane Pavle. Paní Rybnická vyvádi v diskuzích pod každým článkem , který není -,podle ní - dostatečně uctivý k Němcům. Je to úsměvné, já mám mezi Němci dost kamarádů a nikdy jsme na tyhle pitomosti nenarazili , natož abychom se o nich hádali.

.

Ostatně- pokud vidím a člu, patřily lázně Bělohrad k Sudetám, tedy k německojazyčnému regionu. Řada jmen vlastníků se najde dnes v SRN, potomci " odsunutých" tedy etnické čistky. To jen tak na okraj,

Mýlíte se , Sudety to nebyly , stejně jako třeba Dvůr Králové n.L., odkud pocházím já. To také nebyly Sudety. Bylo to nedaleko , ale Sudety to nebyly. A nechápu o co Vám jde. Popsal jsem vzpomínku své maminky, Toť vše. Jako osminový Němec, který navíc čtvrtstoletí pracoval v německé firmě proti vám , Němcům, nic nemám. Doporučuji Vám už se v té vaší poznamenané historii nehrabat. Je to pryč, žijeme tady a teď.

Tak pane autore, dovolím si citovat: Každé ráno do školy, kterou jim musely české děti přenechat.

Opravdu? Co tak se podívat co říkají- seriozní - historikové? K mizerné menšinové politice vlády první republiky? "Němečtí politici spatřovali ztížené postavení školství své národnostní skupiny především v početné redukci německých tříd a škol, v soustavném krácení rozpočtu německého školství ve srovnání s českým, v budování tzv. menšinových škol (tedy českých v německojazyčných regionech, pozn) a v řízení německého školství českou centralistickou správou. Z dřívějších dob zděděné, nadprůměrně hustě a kvalitně vybudované německé školství bylo už v prvních letech republiky redukováno s údajným cílem omezit je přinejmenším na průměr historických zemí (číselné údaje v [Kárník]). K říjnu 1920 bylo zrušeno 894 německých tříd s 50 000 žáky – podmínkou další existence třídy bylo mít 40 až 80 žáků – o něž se zbývající třídy zvětšily a jimž se v mnoha případech značně prodloužila cesta do školy. Průměrný počet žáků v německých třídách se zvýšil jen mírně, ale v mnohých případech přesahoval počet žáků jedné třídy únosné meze [Welisch]. V následujících letech byly rušeny další třídy a školy.

Již do léta roku 1922 bylo z uvedeného počtu 193 německých škol a 1783 německých tříd kompletně uzavřeno. Do roku 1927 bylo uzavřeno 500 německých škol a 3500 tříd. Ve stejném časovém období bylo v ryze německých regionech založeno něco kolem 1200 škol českých, vždycky podle menšinového principu “německá škola pouze pokud je více než 40 žáků, česká škola, pokud se najde více než 4 žáci”

135 milionů československých korun obsahoval státní rozpočet pro potřebu škol českých, celé 3 (tři) miliony pro potřeby škol německých. A ještě bych doporučila se jednou kouknout do stenoprotokolu jednání parlamentu CSR z 22.2.1930 hovoří poslanec Wenzel Jaksch, něm.soc.dem, později odpůrci nacizmu. najdete jej pod:

https://psp.cz/eknih/1929ns/ps/stenprot/022schuz/s...

V této souvislosti je zajímavé, že podle jazykového zákona 1. republiky měly jazykové menšiny právo "obcovat s úřady" v jazyce německém, resp. maďarském či polském všude tam, kde podíl menšinového obyvatelstva činil alespoň 20%.

https://pravo21.cz/pravo/peripetie-jazykoveho-zako...

Sám jsem měl nedávno v ruce korespondenci německého občana s radnicí v Litvínově v roce 1922, kdy se žadatel obracel na úřad německy a úřad mu německy odpovídal. Je pravda, že Ober Leutensdorf byl hodně německý a po Mnichovu padl do "Říše". Však tam také měli Adolf-Hitler-Platz a Konrad-Henlein-Straße.

Dobré poledne, pane Miroslave. Smutné téma. Ale to k životu taky patří. Jako patří to, že jsem předevčírem pohřbívala kosa, kterého jsem našla ležet pod šípkovým keřem... Těším se však na něco příjemnějšího. Představuji si, jak čtu Váš článek o ptáčcích a dívám se na krásné kresby ptáků kolem krmítek a budek, těch, které vídám u mě každý den - kosi, sýkorky, straky, hrdličky. Omlouvám se, že opět píšu něco mimo Vaše téma, jsem asi podivínka?

Děkuji Vám, paní Jarmilo. Říkáte to správně, moje paní mi řekla to samé.

je zhruba tak 12.5.1945, je dobojovano, kvetnovi povstalci uchranili Prahu pred nemeckym zlem i za cenu mnoha zivotu bojovniku proti fasismu. U pamatnicku techto bojovniku jsme my dnes starsi pak vzdy v kvetnu stali jako pionyri na cestne strazi.

Je 12.05.1945 a v horni casti Vaclavskeho namesti se shlukuji lide kolem podivne sceny. Pred domem, ktery z doby socialismu zname jako Dum mody, sbiraji mladi chlapci sklenene strepiny z rozbitych vyloh do pripravenych kyblu. Jsou to mladi clenove HJ, kteri byli k teto cinnosti prinuceni 'revolucnimi gardisty' prazskeho povstani. Mladi prislusnici HJ jeste nestihli z Prahy uteci a nachazeli se v blizkem centru prazskych HJ v Krakovske ulici. Tam je nasli gardiste a donutili je sbirat ty strepy - ovsem naboso.

Krvacejic jak Bruce Willis v Die Hard sbiraji tedy HJ ty strepy a okolo jdouci zasnou nad tou brutalitou. Jedna starsi pani protestuje se slovy - 'vzdyt jsou to deti ' - pritomny revolucni gardista na ni namiri pusku a hrozi, ze jestli se ji to nelibi, tak muze take hned zacit naboso sbirat. A ostatni take mlci a rikaji si - a jak byli ti frackove tenkrat arogantni, kdyz si kupovali tu zmrzlinu.

Děkuji Vám za návštěvu, Jene. Nenávist je špatná emoce a jed, kterým ten, kdo nenávidí, otravuje sám sebe.

Pane Miroslave,

to je velmi silný a vlastně nadčasový příběh .

Škoda, že tolik lidí tak snadno "zapomíná", a tak se vlastně podílejí na vytvoření další (kolikáté už?) zfanatizované totalitní společnosti. Nebo nezapomínají, a něco takového si dokonce ještě přejí...?

Vidím proto pouze tři varianty:

1) Jedni jsou zcela neschopní myslet vlastní hlavou, a tudíž snadno manipulovatelní. Bohužel takových je vždycky mnoho a ti nahoře na to spoléhají

2) Druzí, ochotní se kdykoli přizpůsobit, protože JICH samých se to přece přímo netýká, že.

2) Třetí jsou sice také manipulovatelní, ale jiným způsobem. Na rozdíl od těch prvních i druhých vidí v nástupu totality příležitost pro svůj ryze osobní prospěch a kariéru. Ti jsou samozřejmě nejzákeřnější, a proto také nejnebezpečnější.

!!! No, a nesmíme také zapomenout na ty, kteří se nikdy nenechají k ničemu zmanipulovat, protože se řídí "pouze" svým vlastním rozumem a zároveň je pro ně neméně důležitá lidskost. Jenže takovým lidem se (i v počáteční, natož pak v plně usazené totalitě) moc prostoru účelově nedává.

Děkuji Vám za návštěvu, pane Pavle a zajímavou úvahu. Asi budete mít pravdu, já jsem se podobnou úvahou moc nezabýval. Myslím - spolu s Dr. Joe Dispenzou - že 90% naší činnosti, našeho myšlení a našich reakcí je řízeno převzatými programy (od rodičů, ze školy, od politiků atd.). Takže je potřeba se vrátit k sobě. A každý musí začít u sebe. To je můj názor.

Ano, sugestívne popísané, a výstižné obrázky, ale mám otázku, ako mohol v podstate inteligentný nemecký národ uveriť tejto propagande a ešte jednu, prečo to stále niekde tíško drieme, ako slama, ktorá tlie?

Hitler geniálně zmáknul teorii propagandy a bohužel platí stále. O propagandě napsal už před 100 lety v knize Mein Kampf: Každá propaganda musí být lidová a její duchovní úroveň se musí přizpůsobit úrovni chápání těch nejomezenějších mezi těmi, na něž se obrací. Její duchovní úroveň musí být tím nižší, čím početnější je masa lidí, jimž je určena. Čím skromnější je její vědecký balast a čím více se orientuje na cítění masy, tím výraznější je její úspěch. Je nesprávné chtít dát propagandě mnohostrannost nějakého vědeckého školení.

Proto propaganda cílená na chytré lidi nemá šanci na úspěch, je jich málo.

Karma, pochopitelně. Až zamrazí.

Moc děkuji.

Vymývání mozků je velmi odsouzeníhodná činnost.

Napsal jsi to, Miroslave, velmi sugestivně

Díky moc, Viléme. Samozřejmě s vymýváním mozků máš pravdu.