Jedna taková aférka

Lidé aféry milují. Jedna tady doslova zmítá blogovým prostorem už pěkných pár dní. Jedna taková malá, sladká aférka a jak to ego potěší.

Pan Amler žil celkem spokojeným životem. Hleděl si svého, o nikoho se moc nestaral a to samé očekával od svého okolí.
A celkem se to dařilo.
Až jednou byl v ulici, kde bydlel, přistižen v takové, řekněme, choulostivé situaci.

Ptáte se, co je na ni choulostivého?

„Představte si, že jsem včera viděla pana Amlera telefonovat z támhleté budky! No, mají přece doma telefon, to ví každý. Ráno jsem se ptala paní Amlerové, jestli jim telefon funguje. A ona, že ano. Víte, on určitě nechtěl, aby ho někdo v té budce viděl, proto se tak rozhlížel, než tam vlezl. Za tím bude nějaká ženská.“
(řekla první drbna)

„Víte, že ten Amler má milenku?“
(řekla druhá drbna)

„Já jsem je viděla na Václaváku. Vedli se za ruce a líbali se. Bylo už šero, tak mysleli, že je nikdo nevidí.“
(řekla třetí drbna)

„Tak ten Amler se rozvádí. Věděla jste to?“
(řekla čtvrtá drbna)

„Má nějakou mladou a čeká s ní dítě.“
(řekla první drbna)

„Kdo by to do toho Amlera řekl. Myslel jsem si, že je to slušný člověk.“
(řekl doktor Klouda, soused pana Amlera)

„Proč se na mě ty sousedky tak dívají? Když jdu kolem, vždycky zmlknou a jen se tak nějak útrpně usmívají...“
(řekla si paní Amlerová)

„...step in my face, slander my name all over the place“
(zpíval kdysi Carl Perkins)

***
Tak to vidíte. A pan Amler si jen domlouval s panem Samlerem návštěvu fotbalového utkání. To víte, derby. Je fakt, že nechtěl, aby to slyšela paní Amlerová. Ona je totiž dost přísná a nemá pro tyhle manželovy aktivity zrovna pochopení. A pana Samlera taky moc nemusí...

Pozn.: Kresby autora textu