To je tak moc pěkný...

Moc Vám děkuji za návštěvu a milá slova.

Vzpomínky na dětství jsou krásné. U nás v domě, v rohu ze dvora, měl dílnu umělecký kovář pan Frolík a představ si tu náhodu. Také byl malý, také měl hrb a také to byl machr. Opravoval mříže na hradě. Jelikož v té době si spousta tatínků nosila do práce oběd v kastrůlku, tak jsme říkali, že si na těch zádech schovává kastrůlek. Mluvím o padesátých letech. Tvé ilustrace jsou boží.

Vašek

Moc Ti děkuji za přízeň, Vašku a za pochvalu ilustrací. I za milou vzpomínku na pana Frolíka. Umělečtí kováři jsou opravdu machři.

Tak tohle je opravdu skvělá poezie v próze, Miroslave. Tvůj literární styl je pro mě úžasný. Ta promyšlená skladba a provázanost jednotlivých obrazů, úspornost slov, kde ale nic nechybí, jen zesiluje a zvýrazňuje hlavní myšlenku:

Jedinečnou krásu života, hodnotu každé bytosti, člověka, ryb, rostlin. A také neokázalá oslava míru a pospolitosti. A navíc s překrásnými ilustracemi.

Zdravím do Prahy a přeji Ti krásné dny.

Napsal jsi to moc hezky, Tomáši a velmi jsi mě potěšil. Děkuji. A rovněž za upozornění na Barryho Hiltona - neznal jsem a líbí se mi moc. Zdravím do Hradce a přeji rovněž krásné dny.

Krásne napísané. Príbeh pána Hrdinku ma naozaj dojal. Oceňujem, ako dokážete na malej ploche vyrozprávať taký hlboký príbeh o priateľstve a strate. Máte dar zachytiť čistotu detského pohľadu na svet a postavy, ktoré človeku ostanú v pamäti, hoci ich osobne nepoznal.

Moc děkuji, paní Melišová za milý komentář, který mně udělal velkou radost.

Zase kus ryzí člověčiny. Vč. obrázků

Moc děkuji, pane Jiří .

Krásný vítr slov, pane Pavlíčku...

Moc děkuji za milá slova, pane Vodvářko.

Zdravím, pane Pavlíčku a omlouvám se za pozdní reakci. Už jsem si říkal, jestli nemám raději počkat až na váš další blog, protože nevím, zda tato má replika nezůstane nepovšimnuta. Toho, že se s vámi velmi rád setkávám alespoň prostřednictvím těchto vašich blogů, jste si jistě všiml, nicméně tento váš poslední mne oslovil ještě více, než ty předchozí. Už jsme vás tady přirovnávali k mnoha našim "velikánům" a já si vzpomněl ještě na jednoho a možná, že jsem tu, někdy dříve, už i jeho jméno uváděl. Je to jméno Marcela Pagnola. Přiznám se, že nevím, zda mám můj zážitek ze setkání s jeho dílem přisuzovat více jemu, nebo tvůrcům filmů "Tatínkova sláva" a "Maminčin zámek". Protože romány jsem sice nečetl, ale oba filmy na mne zapůsobily silněji než silně. Člověk si říká, jak je to možné, vždyť jde pouze jen o "banální příběh z všedního života jedné maloměšťácké rodinky". A přece tomu tak je.

Tak pište dál a častěji své "banální příběhy ze všedního života" svého (našeho) dětství. Byť nemají nejvíce čtenářů, ani diskutérů ani se netěší takové přízni zdejší administrace a nekončí na titulkách, jako jiní " oblíbení literáti a spisovatelé". Já si je nikdy ujít nenechám.

Dobrý den, pane Jurčáku, moc Vám děkuji za návštěvu a milý komentář. Vašich slov si velmi cením a udělaji mi vždy radost. Myslím si, že máme na spoustu věcí kolem nás podobný názor a oba si vážíme práce dělníků a řemeslníků. A to je mi blízké a sympatické. Stejně mi udělala radost zmínka o Pagnolovi - já jsem totiž frankofil. Pokud mě to bude bavit a budu mít o čem psát, tak budu pokračovat. Ještě jednou Vám děkuji, zdravím Vás a přeji Vám krásné dny.

Krásné vyprávění, pane Miroslave. Doktorem jste se stát nechtěl, ale zrovna Vy byste byl lékařem snů. Se srdíčkem a s vlídností, tím byste léčil svoje pacienty.

K těm kytičkám. Také sleduji, kde co roste. Asi před třemi roky jsem objevila na Pomezí (Lipová lázně) nádherné zářivě modré kytičky. Několik jsem natrhala do vázy a kupodivu, vydržely v ní krásné hodně dlouho. Poté jsem vyzkoumala, že rostlinka se nazývá pilát a že u nás v podhůří je vzácná. Už se těším, až se na ni půjdu opět podívat - asi za dva týdny.

Moc děkuji za Vaši návštěvu a milý komentář. Ano, pilát lékařský u nás rostl a viděl jsem ho i v Praze. Ono je zajímavé, že v Praze roste mnoho docela vzácných rostlin a žije zde rovněž řada živočichů, kteří jinde nejsou (třeba někteří vzácní motýli a brouci na skalnatých stráních nad Vltavou). Máte pravdu, že pilát je krásný.

Moc hezké Mirku! K tomu mohu jen dodat oblíbený pokřik mého známého A-duk, a-duk, a-duk...la...

Děkuji, Petře. Tak ten pokřik budeme potřebovat zítra od 14 hodin.

Nádherné, pane Miroslave

Plně se ztotožňuji s hodnocením pana Tomáše Gayera. Přesně tak to vnímám i já.

Velmi jste mě potěšil, pane Pavle. Moc Vám děkuji.