(Bra)Tři Slováci

Nedávno se zde jeden diskutér zostra opřel do našich slovenských přátel. Nechci zde klást názor proti názoru, tedy diskutovat. Leč přimělo mě to k dokončení delší dobu rozepsaného textu.

Občas procházím ulicí „Nad královskou oborou“.
Na domu č.5 je pamětní deska s bustou, která informuje, že v domě žil významný slovenský malíř Cyprián Majerník. Umělec měl v domě také ateliér a v nadějném roce 1945 spáchal skokem z jeho okna sebevraždu. Bylo mu pouhých třicet pět let. Pozoruhodné dílo zůstalo otevřené.
Je to zvláštní pocit kráčet v místech, kde vyhasl lidský život.

Cyprián Majerník (1909 – 1945) patřil k tzv. generaci 1909 (zahrnující slovenské výtvarné umělce, narozené před rokem 1910) a byl současně nejvýznamnějším malířem slovenské výtvarné komunity v Praze. Jeho obrazy mají zvláštní, posmutnělou atmosféru. Vidíme na nich lidi v maskách, scény z běžného života a často ovšem také postavu dona Quijota. Během svého pobytu v Paříži vstřebal vlivy postimpresionismu a dalších malířských směrů.

Zašel jsem opět do NG a dlouho postál před obrazem „Masky“, který je součástí stálé expozice „První republika“. Muž a žena se škraboškou přes oči pod deštníkem. Tváří se vážně. Žena možná trochu překvapeně. Nebo jakoby něco očekávala. Na co jsou upřeny jejich pohledy? Kam asi kráčí ten zvláštní, mlčenlivý pár?
***
Když jsem kdysi začínal svá studia na pražské technice, dostala se mi do rukou výborná učebnice matematiky. „Matematika pre štúdium technických vied“, která mi pomohla překonat úskalí obávaného předmětu. Vedoucím autorského kolektivu byl Igor Kluvánek. Nevěděl jsem tehdy, jak významný matematik to byl.

Slovenský matematik Igor Kluvánek (1931 – 1993) vystudoval Elektrotechnickou fakultu Slovenské vysoké školy technické v Bratislavě. Nicméně, zabýval se hlavně aplikovanou matematikou. Pedagogicky působil v Bratislavě a Košicích. V uvolněných šedesátých letech mu bylo, po jistých peripetiích, umožněno přijmout pozvání k dvouletému působení ve Flinders University v Austrálii, kam se odebral s celou rodinou. Když se profesor Kluvánek chystal v srpnu roku 1968 k návratu (jeho žena s dětmi už byla na cestě do vlasti) došlo k okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Za této situace se rozhodl zůstat v Austrálii, kam se nakonec podařilo vrátit i jeho ženě s dětmi.
Hluboce věřící profesor Kluvánek se později zabýval také teologií, kterou studoval v Melbourne.
Do vlasti se vrátil až po politických změnách roku 1989.

Čtvrté vydání výše zmíněné učebnice (z roku 1971) patří dodnes k mým oblíbeným knihám.
***

Kdysi jsem dostal pod stromeček knihu Anny Hostomské „Příběhy, pověsti a pohádky paní Hudby“, která přístupnou formou převyprávěla operní libreta. Zaujaly mě nejen ilustrace Zdenka Seydla, ale i samotné, často drsné a celkem komplikované, příběhy. Ne vždy jsem jim rozuměl. Mimo jiné jsem si rád četl děj opery „Krútňava“. Dumal jsem, proč v celém příběhu nebylo o nějaké Krútňavě ani slovo. Domníval jsem se totiž, že se jedná o nějakou ženu. Autorem opery je slovenský skladatel Eugen Suchoň.

Eugen Suchoň (1908 – 1993) je zakladatelským zjevem moderní slovenské hudby. Kromě jiného studoval na mistrovské škole pražské konzervatoře, kde byl jeho učitelem Vítězslav Novák. V jeho tvorbě, zahrnující skladby orchestrální, vokální i komorní, často slyšíme vliv slovenské lidové písně.

O mnoho let později jsem operu konečně shlédl a – jsa velkým obdivovatelem Leoše Janáčka - byl jsem jejím syrovým, moderním zvukem okouzlen.
S velkým obdivem jsem rovněž vyslechl další díla Mistra Suchoně, zvlášť blízká je mi „Fantazie BACH pro varhany, smyčce a bicí“ a klavírní cyklus „Obrázky zo Slovenska“ (zejména „Sonáta rustica“).
Co je to ta „krůtňava“ mi vysvětlil až kamarád Jano na vojně. Stejně jako co znamená „hora“. To jsme jednou vyšli z kasáren, že si půjdeme zaběhat.
„Á, tam už je hora. Pojdeme behať tam,“ povídá Jano.
„Kde vidíš nějakou horu, člověče? Vždyť je tu rovina jak...,“ řekl jsem já.
***
Zajímavé a použité odkazy:
mathshistory.st-andrews.ac.uk; (složka „Biographies“)
Informační panely NG
G. Černušák: Dějiny evropské hudby
***
Kresby a foto autor textu
***