Bojem získává zlo na síle

Autorem myšlenky, kterou si čtenáři těchto řádků dovoluji nabídnout k zamyšlení, je Lev Tolstoj. Já bych ale chtěl dnes zmínit muže, pro kterého se právě tato myšlenka stala celoživotní inspirací, totiž Mahátma Gándhího.

Důvody ke vzpomínce jsou hned dva: dne 4. 2. 1916 přednesl Gándhí na Benares Hindu University svůj apel „Není spásy pro Indii“ a dne 30.1.1948 byl zavražděn.

                  ***

Gándhí se narodil 2.10. 1869 v Porbandaru jako Mohandas Gándhí. Sebeobětavým způsobem života, prací pro druhé a prosazováním práv chudých si vysloužil titul Mahatma (veliký duch).

                  ***

Jeho názory byly utvářeny studiem děl Lva Nikolajeviče Tolstého, Henryho Davida Thoreaua, Nového zákona a Hinduistických textů. To vše ho přivedlo k formulaci myšlenky nenásilného odporu, známého též jako satyagraha (stálost v pravdě).

                                                                                 ***

Po smrti svého otce odešel do Anglie, kde v Londýně vystudoval práva a r. 1891 byl přijat do advokacie. O dva roky později odešel pracovat pro indickou společnost do Jižní Afriky, kde zůstal až do roku 1914. Během tohoto pobytu organizoval různé formy pasivního odporu proti diskriminaci indických dělníků.

                                                                                 ****
Když se roku 1914 vrátil do Indie, stal se jedním z předních zastánců lidských práv, u kterého lidé hledali povzbuzení a útěchu ve svém těžkém údělu. Organizoval odpor proti nepopulárním britským opatřením (zákon o soli), stejně jako bojkot britského zboží. Byl opakovaně vězněn, avšak ve své činnosti nikterak nepolevil.
Dlouhých 33 let však ještě uteklo, než Indie dosáhla své nezávislosti, avšak rozdělena na Pákistán a Hindustán.
Rozdělení země a znovu se rozhořevší prudké boje mezi muslimy a hinduisty, znamenaly pro Gándhího, který se celou dobu svého působení snažil o zlepšení vztahů mezi oběma náboženskými komunitami, 
krutou ránu a zklamání. Opět reagoval po svém: nastoupil hladovku, kterou byl připraven držet do úplného konce.
Skutečnost, že došlo k zastavení bojů, potvrdila přetrvávájící Gándhího vliv.
Jak řečeno, Mahátma Gándhí byl zavražděn 30. ledna 1948 během modliteb hinduistickým extremistou.

Za rakví se ubíral milionový průvod.
Jeho popel byl vhozen do posvátné řeky Gangy.

Mahátma Gándhí strávil 2338 dní ve vězení a držel bezpočet hladovek.
Zanechal po sobě odkaz nenásilného odporu, který byl a je inspirací pro mnoho jeho následovníků.

                                                                            ***

Osobně jsem přesvědčen, že opravdu nejúčinnějším "bojem" proti zlu, je vytváření dobra.
Na závěr bych ještě rád citoval Jana Ámose Komenského, který říká, že s temnotami netřeba bojovat; stačí přinese-li se světlo, protože pak samy ustoupí.

Pozn.: faktické údaje v tomto článku dle knihy "Speeches that Changed the World", Quercus publishing, 2008