Všechno je složitější

Ta neznámá 19. co proti nám hrála, byla svého času 1. mezi juniorkama. Pak se rozšvihala v autě a teď je konečně zdravá. Herně na to už zase má a je jen otázkou kdy se dostane na pro ní předurčené pozice kolem 10. Ta holka je zvyklá vyhrávat a vyhrávat a vyhrávat. To je její základ sebevědomí. Obě naše holky nemaj polovinu jejího talentu dohromady a je jedno jestli se narodily tady nebo v Americe. A čtyřhra je zas o něčem jiném. Zápas se v tenise dá prohrát vždycky. Stačí jedno smolné vyhození při mečbolu a pak se to rozjede. A stává se to v ženském tennise relativně často a je jedno jestli Novotné nebo Wiliamsové, případně Šarapovové nebo Jankovičové. Tak to prostě chodí. Ženská duše je prostě křehká a zaobírá se jedním dílčím neuspěchem déle než je ve sportu zdravé. Tak to je.

myslim

ze to neni v silne mentalite velkych narodu, ale v tom, ze od 19ti leteho hrace nikdo neceka ze sveho soupere, ktery je o 90 mist vyse v rebricku, rozdrti. Tim se mu hraje o dost lepe. Naopak protihrac je v uplne jine pozici. Musi potvrdit to co od nej vsichni cekaji. Vzpomewnte na davis cup muzum, proti francii. Jak francouzska jednicka nezvladla ani jeden zapas. Francouzi jsou take velky narod, ale ten hrac proste neunesl tlak.

sebevědomí se u nás nenosí

Desetibojař Šebrle odjížděl na závody (jako olympijský vítěz a mistr Evropy) a v rozhovoru před odjezdem prohlásil, že tam jede vyjhrát. Z 15. ohlasů na jeho rozhovor jich asi 12 kritizovalo stylem, je namšlený, co si o sobě myslí, vždyť stejně nevyhraje apod.  A v tom to je. Pokud někam jedu s tím, že mi stačí, že se účastním, tak je to o ničem, přeci do každýho závodu nebo utkáníby měl sportovec jít s tím, že vyhraje, že na to  má. Pokud ne, tak tam ani nemusí lézt

není to jen o psychice

stejnou roli hraje i štěstí.

Každej kdo hraje byť rekreačně tenis to zná.Prostě nesedne míček a hnedd to jde do autu a psychicky nemáte sebemenší problém.Neházel bych všechno na to že sou naše hráčky labilní.Ano svojí  roli to hrálo.Ale hlavně ve druhém setu to byla i smůla.Ve třetím setu se američanky ohromě zvedli.Zlomený byli naše hráčky až poslední hry kdy dali dvouchyby přesto bojovali až do konce kde uhráli skvělé míče.A že se to nemusí dlouho opakovat? Máme mladej tým kterej se bude zlepšovat,něco mi říká že tyhle hráčky budou opět někdy v nejbližších letech o finále min.bojovat.

sebevědomí ano, ale

po malých dávkách, prosím! Někdy to ti amíci (převážně oni) s tím sebevědomím přehánějí a stávají se z nich nesnesitelní "brouci Pytlíci". Takové sportovce/lidi já v naší zemi nechci! To ať raději občas něco nevyjde než abychom tu všichni byli namachrovaní frajírci s nosem nahoru, děkuju pěkně.