Proč máme platit u lékaře? Aby se ušetřilo!

Možná se vám zdá titulek tohoto článku na první pohled nelogický, ale v tomto našem občas nelogickém světě je to kupodivu správně. Proč tomu tak je?

Určitě si vzpomenete, jak vše patřilo všem a vlastně nikomu. Když jsme měli ve škole Jovokoktejl zdarma, tak jsme ho po sobě házeli. Když bysme si jej ale měli koupit za své malé kapesné nebo za těžce vyhrané drobáky z čáry, hned bysme se k těm bílým kelímkům chovali jinak. A o tom to celé je!

Máme nejvíce průměrných návštěv u lékaře v Evropě. Proč? Je nám přeci úplně jedno, jestli se necháme vyšetřit jedním lékařem, pak druhým a když se nám nelíbí diagnóza, tak zajdeme ještě jinam. Nejsme totiž ničím limitovaní. Vždyť naše zdravotnictví je "zdarma"! Sice platíme jakési zdravotní pojištění, ale to je stále ve stejné výši, ať nejdeme k lékaři za celý rok ani jednou či jsme tam každý den dvakrát. Nikdo nehledí, jestli je naše návštěva nezbytná anebo jestli si jdeme k lékaři postěžovat, popovídat si anebo si nechat něco předepsat do zásoby. Statistiku, kolik se u nás vyhodí ročně léků a kolik jich je prošlých v domácnostech, tady raději ani uvádět nebudu. Je známo, že se mají nepoužívané léky vracet, ale kdo to dneska dělá? Já tedy alespoň nikoho takového neznám.

Když se bude platit 30 korun za návštěvu lékaře, většina lidí si rozmyslí obíhat lékaře pro nic za nic. Také poplatek 60 korun za pobyt v nemocnicích je odpovídající. Pro někoho se to může zdát velká částka, pro někoho malá, ale tento příjem, pokud se dobře využije, může zlepšit nejen nemocniční prostředí, ale doufejme i stravu, na kterou většina pacientů nadává. Navíc pokud si bude moci pacient vybrat jaké bude chtít jídlo, případně si připlatí, hned mu bude lépe i po psychické stránce. Maximální roční platba má být limitována částkou 5000 Kč. Když si uvědomíme, kolik nyní platíme ve zdravotním pojištění z našich platů, není to částka zas až tak velká, jak by se mohla na první pohled zdát.

Také bude velmi zajímavé pozorovat roční výpisy ze zdravotní pojišťovny a zjistit jakou vlastně částku za nás utratila ve zdravotnických zařízeních. Již dnes se stává pravidlem, že někteří lékaři si na nás účtují neexistující zákroky. Vůbec totiž nefunguje kontrola. Ale když bude ze zákona povinné zasílat lidem jejich roční přehledy, každý z nás si ohlídá, zda mu za rok nevyměnili čtyři plíce a provedli deset bypasů.

Když chcete udělat doma velký úklid, také musíte udělat dočasný nepořádek, aby se staré věci mohly před vyhozením přebrat? Tak je to také s reformami a nejen ve zdravotnictví. Když se tedy má udělat razantní reforma zdravotnictví, musí se za prvé udělat přehled finančních toků a ucpat díry, kudy to zbytečně uniká. A za druhé zajistit spoluúčast, aby probíhala kontrola také z druhé strany. Teprve následně se dají jak úspory, tak také zvýšené příjmy investovat do celého zdravotního systému - do zdravotních zařízení, personálu, cateringu a dalších souvisejících věcí.

Leden se blíží a my se můžeme připravit na racionální nakládání s penězi i ve zdravotním sektoru. Vždyť již jinde to umíme dokonale...

Autor: Miroslav Oupic | úterý 4.9.2007 7:25 | karma článku: 17,64 | přečteno: 2158x