V pátek k večeru jsem vyšel z domova bez deštníku, což v dnešním typu počasí je vcelku nepříjemné. Za dvě hodiny jsem toho už litoval. V dlouhotrvající bouřce jsem stěží doběhl na metro a doufal, že se déšť uklidní, abych mohl přijít domu v relativně suchém stavu. Nestalo se tak a já dostal nápad, jak bouřku přestát v suchu. Napadl mě totiž tzv. "konzumní deštník"...
Konzumním deštníkem totiž nazývám velká nákupní centra, kde se dá schovat a přežít každé nepříznivé počasí.
Naštěstí se už tato obchodní centra nabalují přímo na některé stanice metra, takže jsem eskalátory vyjel přímo do jámy lvové. Lidí zde bylo tolik, že jsem se jen stěží prodíral nějakým rozumným směrem. Zřejmě lidé dostali ten samý nápad. Všude se korzovalo, obchody byly v obležení a já jen stěží sehnal volné místo v místní kavárničce. Neměl jsem náladu na nákupy, chtěl jsem si jen sednou a počkat až se mraky na obloze roztrhají. Objednal jsem si horkou čokoládu a sledoval lidi. Všude samý spěch, plné ruce plných tašek a nervy na pochodu. Jeden pospíchající mladík srazil starou paní a ani se neomluvil, jistě chtěl už stihnout svůj další program. Cítil jsem ve vzduchu nezvozitu a agresivitu, tak jako poslední dobou i na našich silnicích.
Nakupovat v takovýchto velkých obchodních hangárech nemusím, mám raději malé krámky. Mám štěstí, že jeden takový mám pár ulic od našeho domu. Prodávají tam Číňani a nákupování mi tam dělá radost. Vždy mě dobrou češtinou pozdraví a přidají úsměv a hlavně také vědí, co nejčastěji kupuji. Mají pro mě připravené noviny a neopomenou se zmínit, že už zítra vyjde můj oblíbený časopis. Popřejí mi dobrý zbytek dne a já cítím, že jsem tady skutečně pan Zákazník. Obchůdek je na svém místě už tak pět let a je otevřený 365 dní v roce. A protože do něj přicházejí stále další zákazníci, rozšířili otvírací dobu od 7:30 do 22 hodin. Když jsem nedávno pospíchal domů, abych si ještě stačil koupit chléb na snídani, bylo už po zavírací době a právě myli podlahu. Když mě uviděli za výlohou, otevřeli mi a můj nákup byl pro ně samozřejmostí.
Přál bych Vám mít také svůj oblíbený krámek, ve kterém nebude nezvozita a shon a především kde si Vás budou vážit, i když si koupíte třeba jen noviny a tři rohlíky.
