Postřehy z Pekingu

Po týdnu pobytu v Pekingu a sledování Čínanú a jejich zvyků jsem pochopil proč by měl být Evropan dost trpělivý a tolerantní.

Lidé do sebe naráží v metru,autobuse na ulici a ještě jsem neviděl,že by se někdo někomu omluvil.To by se museli omlouvat každému a nikam by se nedostali. Plivání,smrkání je zcela bežné a nikdo se nad tím nepozastavuje. První den jsem byl z toho znechucený ale po třech dnech jsem začal ,díky Pekinskému ovzduší, dělat to samé. Předbíhání ve frontách mne zpočátku dost rozčilovalo ale potom jsem si zvykl a dokonce se tím i bavil.Deset lidí na informacích nebo u okénka na jízdenky mluví jeden přes druhého a úředníkum to vůbec nevadí a trpělivě všem odpovídají na jejich dotazy.Když vidí Evropana tak má automaticky přednost a lidé poslušně ustupují aby cizinec přednesl svou prosbu. Platíte jízdenky či jiné služby a kolem Vás je spoustu lidí a koukají do Vaší peněženky.Pro nás zhýčkané Evropany velmi stresující ale co Vám zbývá,když chcete tohle podstoupit,poznat a vlastně i zažít na vlastní kůži. Naštval jsem se jen jednou a málem se mi omlouval celý Peking. Soukromí dokonce není ani na záchodcích.Dřepíte nad dírou v zemi a vedle Vás stojí s úsměvem Čínan a čeká až skončíte aby mohl vytřít podlahu a diví se proč ho vyháníte,když dělá svou práci. Lidé jsou ale velmi přátelští a kdekoliv se snaží pomoci aniž by člověk žádal o pomoc.Stojím nad mapou a už jsou kolem mne lidi aby mi mohli pomoci a člověk poslouché dlouhý výklad v Čínštině a potom jen kývne jako že všemu rozuměl. Naučil jsem se názvy stanic metra a zaroven jak se píšou ve znacích a lidé se pobaveně dívali na znaky jež napsal Evropan. Studenti a mladí lidi většinou mluví Anglicky s Čínským přízvukem což zní až komicky a trvá než člověk pochopí toho druhého. Největší legrace je smlouvání a obě strany se u toho dost baví.Při koupi bot jsem si při smlouvání klekl na kolena aby mi paní dala slevu jakou jsem požadoval a paní úplně překvapená mi prodala za 120korun pravé botky Adisas. Čínané chodí do parků kde cvičí a meditují ,zajimavé je že více lidí jsem v parcích zahlédl v Pekingu než v megaměstě Shanghaji. Peking je opravdu nádherné velkoměsto a každý si tady příjde na své. Procházka zakázaným městem,výlet k velké zdi, nebo návštěva opery ve Vás zůstanou celý život.