Jak jsem si koupil uzeného pejska...

Jednou z největších atrakcí Vietnamu je místní kuchyně.Myslím si že Vietnamci samotní rádi s jídlem experimentují a doslova si s ním hrají.

Marně jsem v jejich jídelním lístku hledal jídla,které nám servírují v Česku.Oni sami taková jídla snad ani nejí a tak chápu České Vietnamce že se snaží pro nás neznabohy vařit tak aby nám to vyhovovalo,protože kdyby opravdu servírovali Vietnamská jídla tak by zkrachovali. V zastrčených Vietnamských uličkách se člověk nají do sytosti a hlavně levně.Přilákala mne vůně pečeného a uzeného masa a tak se usadil vedle Australana na malou stoličku a čekal až mne milá paní nabere rýži s masem.Oba jsme si pochvalovali výborné jídlo a paní byla ráda že nám chutná tak nám ještě přidala. Ta samá paní mne na druhý den poznala,když jsem procházel trhem a zvala mne ke svému stolu kde měla vyloženo své zboží.Blížící se ke stolu jsme s údivem zíral na psí mrtvoly oholené do hladka a naskládané na hromadě.Díval jsem se s výčitkami na ženskou a tělem mi projížděl mráz. Nekoupím,nekoupím,kroutil jsem hlavou jako nemocný osel.Paní se zarazila a jako by říkala: To se divím,vždyt včera jste si tak pochutnal... Ani po tomhle zážitku jsem na Výbornou Vietnamskou kuchyni nezanevřel a příště se budu raději ptát jak se mé jídlo jmenuje:)