Hašišová story

Ahoj Mirku!!! Zazněl v telefonu hlas Martina,našeho známého kterého jsme poznali v Bilbau na hlavní třídě kde ukazoval kolemjdoucím žonglování s míčky různé velikosti a lidé mu do klobouku házeli mince různých hodnot.Ten otrhaný,nemytý človíček bydlící po skvotech v různých částech Evropy si svým žebráním za par hodin vydělal více než my na stavbě za cely týden!!!

Kdysi jsme ho vzali mezi sebe nebot chtěl nějakou změnu ale po první směšné výplatě prohlásil že si více vyžebrá a zmizel.Chyběla mu ulice,putování z místa na místo a nejista budoucnost.Ted se ozval po pár měsících z Granady, jak mi do telefonu tvrdil.Nechceš si vydělat za víkend 800eur?Začal hned z ostra a já málem spadl ze židle.V čem zase jedeš ty chuligáne,zeptal jsem se pobaveným tonem nebot jsem moc dobře věděl že to bude nějaká lupárna ale dost mě to zajímalo,kde si člověk za víkend vydělá tolik peněz.

Povídej o co jde?Vyzval jsem Martina který jen čekal až se zeptám.Jde o převoz hašiše z Marockého Tangeru do Španělska.Chvíli bylo ticho...Co šel by jsi do toho?Volam ti jen proto že ty vypadáš jako normalní turista a nikdo tě podezírat nebude.Nás fetáky už znají...Samořejmě trajekt platí náš šéf.no a kdyby tě jen chytli,tomu ale nevřím,tak tě jen zmlátí nebo tě budou držet v cele a za pár hodin tě pustí za kilo ti hlavu neutrhnou!!  Byla Středa a já měl mít od Čtvrtka dovolenou a rozhodl se že do te Granady   , kde Martin sídlil, pojedu.Bydlelli jsme s kamarady ve Vigu a já už byl připraven na dobrodružnou cestu .

Už ani nevím na co jsem tenkrát pořádně myslel ale rozhodně ne na možná rizika.Cestou jsem navštívil Sevillu a Cordobu a v Patek večer mě už Martin čekal na autobusovém nádraží.To co jsem viděl mi doslova vyrazilo dech.

Martin vypadal ještě hůře než před půl rokem kdy jsme ho naposledy spatřili.Původně jsem to považoval že je jen zhulený ale při podrobnějším pohledu šlo vidět že chlap jede na něčím úplně jiným než je jen hašiš!!Vůbec jsem jeho zjev nekomentoval a srdečně se s ním pozdravil.Po našem přivítaní mě zasvětil do tajů pašování a zamířili jsme do domu kde měla být schůzka lidí,kteří měli jet do Maroka,se šefem.To do čeho jsme vešli ani zdaleka dům nepřipomínalo a šef který se mi představil jako Tomaš ve mě budil takovou hrůzu že jsem se chtěl otočit a zmizet.Na starém gauči při svíčkách sedělo 8 lidí.Dva Madari,Slovak,Polák a samí Češi kterých se potlouká po ulicích Španělska opravdu dost.Potetovaný a určitě kokainem zmožený Tomáš vysvětloval plán akce.Pojede vás jen pět do Algeciras kde pojedete  trajektem do Tangeru vezmete zboží a v Neděli v 13 hodin se vracíte zpět. Stručné a jasné.Najednou začal každému podávat ostrouhanou mrkev a já byl  jediný kdo to nechápal.Ted spolknete tuhle 6cm dlouhou mrkev která je jako maketa toho co spolknete v Maroku!!!Vyčítavě jsem se podíval na Martina který si zrovna otíral nos od bílého prášku.

Hele to jsi mi vůbec neřekl že se to bude polykat!!!Po těchto slovech zazněl místností huronský smích, já byl opravdu jediný který si myslel že to převezu v batohu!!Martin se jen nepřítomně díval do blba.Když už jsi tady tak to zkus,pobídl mě Tomáš a já vzal zbytek své odvahy a šoupl naštvaně a  bez problémů mrkev do svého žaludku až mě to samého překvapilo . Byl jsem vybrán a se mnou Polák,pán kterému bylo 55let!dva Madaři a Martin který nás měl na místě poučovat.Potom se rozběhla diskuse jestli se ty pytlíky neroztrhnou v žaludku a další věci které pro nás byli nezbytné.Nezeptal jsem se vůbec na nic a byl sám se svými myšlenkami.

Ráno v 7 hodin jsme vyjeli do Algeciras každý ponořen do svých myšlenek.Obdivoval jsem Polaka že se odváží ve svých letech k tak riskantnímu činu.Po nalodění jsem si užíval cestu a nakonec usnul a probudil se až v Tangeru.Odvezli nás už připraveným taxikem do místa kde by jste nevlezli ani ve snu..Barák bez okenních vyplní jen s otvory ve zdi a   děravou sítí proti komárům.Tady budete spát !Řekl Maročan a ukázal na špinavou velkou místnost bez postele.Ještě štěstí že jsem si vzal stan a veškeré věci sebou.Ostatní měli jen batůžky a cestou se posmívali že sebou beru celý batoh.Vůbec jsem jim neřekl že mi pár hodin po akci jede z Granady autobus do Čech.V tom místě to bylo dost depresivní a já začal mít z toho místa strach.Vzal jsem si malý batůžek, který nosím vždy sebou .Krosnu jsem nechal na místě a za údivu kolegů jsem vyrazil na prohlídku Tangeru a taky abych se uklidnil než zítra brzy ráno začne akce:)

Do města jsem se dostal za pohledů spousta Maročanů nebot jsem byl asi jediný běloch který se dostal tak daleko do nitra jejich města kde většinou turista nezavítá.Koupil jsem si spoustu map a pohledů ,je to má záliba které se velmi rád věnuji a pohledy výdy posílám domů kde mi je mamka schovává a já si je lepím na stěnu a dávám na obdiv místa které jsem navštívil.

 

Vrátil jsem se taxíkem v noci a taxikář byl tak překvapený,kam že mě to veze, že nechtěl ani peníze za svezení.Kluci byli stále na nohou a opět na mě koukali jako na exota když jsem bral stan s tím že ráno příjdu včas:)Stan jsem si postavil v blízkém parku a spokojen usnul:) Ráno jsme už měli nachystané přesně navážené zboží a při pohledu na 105 zabalených ve folii 6cm ruliček mě polilo horko a udělalo se mi špatně.Bylo 6 hodin a do 12hodin jsme měli tohle dostat do našich žaludků.Maročan nám každému donesl jídlo a pití ,jen tak to polykat nedoporučoval už Martin.Do 10 Hodiny nám to šlo velmi pomalu a spočítali jsme si že musíme přidat na tempu.Do 12 hodiny jsme spolykali všechno a byli odvezeni na trajekt.Vůbec jsem necítil že bych v sobě měl kilo hašiše jen jsem měl trošku strach aby se ten obal neporušil! Na lodi jsme se rozdělili a já využil jízdy ke studovaní map které jsme nakoupIL.

Po 2 hodinách se začali dít věci.Viděl jsem jak policajti sebrali Martina a ty dva Madary,potom ještě nějakou další skupinku kterých tady bylo dost a skoro všichni pašovali.Jen málo lidí mělo velké batohy jako já a Polák.Většinou šli policisté na jisto.Koukal jsem do mapy a ani nedýchal:) K autu jsme došli jen dva z čehož byl řidič moc rád.Dojeli jsme do Granady kde nám Tomáš pronajal pokoj s jídlem a zduraznil že máme pít dost mléka aby to šlo snáze ven:) Za dvě hodiny jsme měl tašku s umytými válečky připravené pro Tomáše který mi předal peníze a dva válečky s poděkováním že bych do toho mohl příště jít znovu.

Vypadl jsem z hotelu jako špinavé prádlo a stále jsem se za sebou ohlížel jestli mě nikdo nesleduje.Měl jsem větší strach než když jsem ten hašiš převážel a mohli mě chytit.Nakonec jsem sedl na vlak a rozhodl se že si udělám výlet po Francouzké riviéře .

Autor: Miroslav Oldřich Sova | středa 10.11.2010 10:35 | karma článku: 10,49 | přečteno: 857x
  • Další články autora

Miroslav Oldřich Sova

Změna

14.8.2014 v 19:52 | Karma: 8,96

Miroslav Oldřich Sova

Sestavím Vám rodokmen

12.8.2014 v 20:47 | Karma: 8,39

Miroslav Oldřich Sova

Už mám jeden rok

2.8.2014 v 11:14 | Karma: 8,63