Charita

Na internetu jsem našel inzerát že nějaká charitativní organizace hledá lidi na roznos letáků do schránek v Birminghamu Po zavolání na tento inzerát se ozval Elvin s kterým jsme si domluvili schůzku v Birminghamu na letišti,pracoval jsem na jahodové farmě u Birminghamu a sezona se chýlila ke konci. Vysvětlil mi že se chodí s mapou dané oblasti a jen se do schránek hází letáky s žádosti o pomoc dětem.Na letáku bylo vyobrazeno Africké dítě a velký nápis Pomozte Africe nebo Blind Children!

Auto nás denně vyvezlo do terénu kde jsme vyskočili každý podle své mapy jež nám byla vytisknuta.Jestli se člověk nezorientoval měl prostě smůlu,i takový se našli.Našim úkolem bylo jen vhazovaní letáků se  žádostí o poskytnutí nepotřebných věcí,ošacení,hračky,nádobí.knihy .V Pondělí jsme vhazovali lístky na Středu v Úterý na Čtvrtek  vždy co dva dny.Na druhý den jsme dělali jinou oblast a v určený den lidé vkládali před svůj dům pytle s požadovanými věcmi které sbíral druhý řidič s dodávkou a počítal kolik pytlů ve vašem rajonu nasbíral.

Systém byl ale lehce zmanipulovatelný a šef si někdy výsledky vycucal z prstu a když jste se nezlíbil jeho nohlsledům tak si vymysleli že z jednoho tisíce vhozených letáků byli jen dva pytle čemuž by nevěřil ani retardovaný člověk.Elvin uměl dobře Česky ačkoliv byl Lotyš,stejně jako jeho kumpáni kterým jsme nevěřili ani dobrý den. Placeni jsme byli  podle zbíraných pytlů né podle toho jak bylo domluveno na začátku ústní smlouvy.Dodnes láká na internetu lidi na práci aniž by však platil podle skutečného výkonu.

Jednou týdně se nakládal kamion kde se odváželi sesbírané věci do Polska,Česka,Lotyšska. Ještě předtím než se vše naložilo tak si polovinu věcí rozebrala naše parta 6 lidí.Většinou obuv či značkové trička a kalhoty:) Pokud si někdo chtěl vydělat musel chodit i v Sobotu .Šel jsem ještě dále a abych si vydělal vůbec něco vybíral jsem kontejnéry a popelnice ,naleznuté věci dával do pytlíku které jsme spolu s letáky vhazovali do schránek,jen je stačilo postavit na ulici kde za dva dny jelo naše auto a pytel sebralo.Jinak se opravdu vydělat na téhle práci nedalo a tak není divu že byl šéf se mnou spokojen já však s ním nikoliv!

Dokonce jsem si dal tu práci a šel den před sbíráním pytlů po ulicích, kde jsem vhazoval letáky abych si sám spočítal kolik bude pytlů.Napočítal jsem jich 80 ! To bylo pěkné číslo.Na druhý den po práci jsem se podíval na výsledek a místo očekávaných osmdesáti pytlů se na papíře objevilo 23!Na druhý den  jsme s kamarádem zmizeli... Nejsem žádný humanista a je mi jedno jestli pracuji pro charitu skutečnou nebo falešnou. Vůbec se mi však nelíbí že se spousta lidí kteří chtějí nějak vydělat schovává za charitou aniž by s ní měli vůbec něco společného a že jich v Anglii je spousta..

Až půjdete do Second handu kupovat levné věci z dovozu z Británie či jiného státu vzpomente si že právě kožich který jste si za pár korun koupili jsme třeba já vytáhl z kaluže kde se jen tak válel dal ho do pytle abych si vůbec vydělal.