Copak, autor už otevřel diskuzi? :-)

Njn, autorovi se nelíbí, že Rusko přichází o pozici jediného loutkaře v této oblasti. A teď, najednou, se Ukrajina vysvobozuje z ruského područí. Už to možná nebude ruská loutka, ale možná to už bude normální stát kde se normálně střetávají zájmy i jiných zemí (střet zájmů není ovládání. I třeba v USA se střetávají zájmy jiných zemí a ostatní země se tam snaží tlačit. USA tlačí třeba na EU, Čína na USA, USA na Čínu, Čína na EU a EU čumí co se děje a přemýšlí koho podplatit )

Když sleduji mediální masáž,která mne má přesvědčit,že to co je na Ukrajině bílé je vlastně černé,připadám si již jako úchyl.Naštěstí se začínají stále více objevovat lidé,kteří mají stejný názor.Upřímně doufám,že úćhylným se nakonec ukáže ten, kdo tento absurdistán podporuje.

A nebo naopak, to bude nepříjemné probuzení

Mýlil jsem se. Vždy jsem vycházel z toho, že Amerika dvakrát ukončila světovou válku s nasazením vlastních životů. Postupem času v mém dlouhém životě vidím, že vše je konáno a to vždy za účelem vlastního prospěchu. Je to základní podstata člověčiny.

Mimo to co uvádí autor blogu je k tomu nutno přiřadit, že i v osmdesátem devátém jsme se mylně domnívali, že národy co nebyly zasaženy komunismem s radostí nás přijmou mezi sebe a budou nám pomáhat. /asi si to myslel i president Havel/.

Před vstupem do EU jsme asi také věřili, že v tomto společenství budeme svobodně žít. Nezdá se mi, že je tomu tak. Mám obavu, že regulace z Bruselu určí někdy později i naše příjmení.

Vstup do Nato si asi celá Evropa představovala jinak. Náklady na bezpečnost se v Evropských státech zmenšují a v současnosti umíme jen vyhrožovat a jen čekáme na aktivní Ameriku. Mimo to umíme stále dobře jen "bojovat" za mír.

Tvrdíme o sobě, že jsme již úplně jiní a bolševických návyků jsme se zbavili, ale jiným to nechceme věřit, že to dokázali stejně jako my.