Pokračování vyšetření - aneb byl to den blbec!

..... kde jsme to skončili ... ááá už si vzpomínám, jak paní doktorka mi dala doporučení k dalšímu vyšetření tentokrát k odborníkům na chirurgii, vy co jste nečetli první článek nevíte s čím - no s problémem hemoroidů. V nemocnici jsem prešel jen z jednoho pavilonu do druhého který byl necelých padesát metrů vzdálen. A opět -okénko,předání doporučení se zdravotní knížkou a průkazkou pojištěnce, instrukce že budu vyzván a již jsem hledal místo ve velké čekárně, která byla téměř plná. Záhy jsem zjistil že je čas oběda a páni doktoři se šli stravovat. No měl jsem ten den stejně volno tak co se dá dělat, místo nějaké rozumné práce jej pročekám v nemocničních čekárnách, ale pravda, zdraví je zdraví.

V čekárně jsem sledoval lidi kteří byli zřejmě zběhlejší a přinesli si sebou knížky na čtení, takže čekárna částečně připomínala vědeckou čítárnu nežli nemocniční zařízení, když se opět začalo ze tří ordinací ozývat ono vyzývání tu paní tu pána aby si šel dál. Po nějaké době čekání přišla řada i na mně, což mi udělalo radost, neboť jsem jaksi nepochopil systém kterým tam byli všichni přede mnou zváni, někteří z nich přišli až po mně a přesto šli přede mnou. Ale proč to řešit řekl jsem si, o pořadí rozhoduje lékař - nejspíš to byly samé těžké případy. Přišel jsem do ordinace kde mne přivital pan doktor a protože věděl s jakým problémem jsem k němu přišel, neváhal a hned mně odvedl do vedlejší místnosti která byla zařízena k vyšetření tohoto druhu, vyptal se na obtíže a dopředu mně informoval o tom že to nejspíš nebude příjemné, ale na to aby viděl dovnitř musí použít aplikátor který mi zasune do konečníku. Raději jsem ani nekoukal po věcech které měl položené na kovovém stolečku vedle prakticky stejné vyšetřovací stolice. K ní byly přistrčeny schůdky po kterých jsem vystoupal v tu chvíli asi se stejným pocitem jaký měl odsouzenec na smt provazem, když vystupuje po schodech k šibenici, jen s tím rozdílem, že ten odsouzenec nemá kalhoty na půl žerdi jako jsem měl v tu chvíli já. Tak si pekě klekněte na čtyři popsal mi doktor pozici kterou znám ale většinou ji zaujímá partnerka, ale po chvíli jsem měl zjistit i daleko drsnější věci při kterých jsem se v duchu omluvil všem ženám za to že mnohdy bagatelizuji jejich prohlídky na ženském oddělení a navíc když do mně pan doktor- "narval" onen aplikátor, pochopil jsem že takzvaný anál není žádná slast - tedy pokud se vyloženě netrénuje, což jsem rozhodně po tomto zážitku nehodlal dělat. Ještě jsem měl říci že ten aplikátor tam přátelé skutečně nešel nasucho, abych někoho třeba nevyděsil. Opět byl opatřen lubrikantem. Doktor zkonstatoval stav mého rekta s tím že je tam několik téch výrustků které je třeba odstranit a onen venkovní že není hemoroid, ale polyp. Skončil vyšetení, dodal potřebný počet ubrousků, takže jsem se poté mohl bez obav obléknout a začal se mnou řešit co s tím uděláme. Sdělil mi že metoda kterou dělá, tedy kroužkování, zaškcení výrustku miniaturní gumičkou je asi nejschůdnější. Pak se mne ještě zeptal kolik mi je roků a jestli v rodině nebyly nějaké problémy co se týká střev apod.  Řekl jsem mu že mi bude padesát a můj dědeček že zemřel na následek prasklého nádoru tlustého střeva. Doktor zpozorněl a zeptal se mně zda jsem už podstoupil koloskopii, nevěděl jsem oč jde, tak mi řekl že to je optické vyšetření tlustého střeva pomocí takové hadičky se světýlkem a kamerou, která se zavede do střeva přes konečník. No s humorem jsem mu odvětil že jsem takové vyšetření neměl a že jen doufám že mi jej nebudou dělat hned protože už jsem měl ten den nějak oněch análních hrátek docela dost.  Ne ne, opáčil doktor. Já vám napíšu doporučení a vy si tam hned zajděte se objednat, oni vám ještě napíší recept na projímadlo... je to o patro výš nad urologií. No a potom podle výsledku budeme pokračovat s těma hemoroidama. No a s těmito slovy mně vrátil všechny papíry, zdravotní knížku i průkazku pojištěnce. Posbíral jsem ony doklady a vyšel z ordinace. No a protože se mi chtělo na malou stranu navštívil jsem zdejší, né přiliš luxusní záchod - jedna mušle a dvě kabinky. Mušle byla obsazena tak jsem použil kabinku. Papír pochopitelně opět nebyl a na zemi pěkná louže, těžko říci od čeho, buďto protékala mísa, nebo že by někdo nezvládl močení - ale to asi ne, neboť by to byla dávka jak od slona, tekutiny na zemi bylo značné množství. A teď babo raď jak na to - nenamočit si kalhoty, nepřehýbat papíry určené pro lékaře na koloskopické vyšetření a ještě zdravotní knížka. Pak jsem na to přišel, knížku jsem opřel o keramickou dlaždici na toaletní papír která se nacházela po pravé straně a doklady s doporučením jsem vložil do ní. Jednou rukou jsem si zvedl poklop i prkénko pak jsem povolil kalhoty i prádlo, které jsem držel jednou rukou tak aby se mi nenamočily záložky u kalhot a druhou rukou jsem si donesl košili k zubům ve kterých jsem ji sevřel, čímž se ta ruka stala volnou a mohla uchopit ....  no to nebudeme rozpitvávat, prostě nasměrovávala potřebu na správné místo, tedy do mísy. Co čert nechtěl, ještě nežli jsem své dílo dokončil, došlo k dramatické události. Jakýsi pán který vstoupil do místnosti, po vykonání potřeby když odcházel za sebou silně prásknul dvěřmi. To neměl dělat! V místnosti zapůsobily nějaké vzdušné víry a pak už to šlo ráz na ráz. První letělo prkénko a poklop oním průvanem, jak jsem se snažil uskočit a chytit padající prkénko, pustil jsem kalhoty, které se svezly přes boty a začaly vysávat onu louži a další vlna která byla způsobena nejspíš padajícím poklopem, shodila moji zdravotní knížku se všemi doklady také pod mísu do vody - pochopitelně se po cestě dolů ještě rozevřela takže z ní vylítly všechny doklady jako doporučení potvrzení, EKG včetně žádosti o koloskopické vyšetření.  Co nejrychleji jsem posbíral papíry, knížku, zvedl kalhoty které se namočily skutečně jen v oblasti spodní části nohavic. Všechny věci jsem si vyndal do chodby před kabinkami a rozložil je na velikém radiátoru který tu byl. Vyždímal jsem nohavice, opláchnul si ruce, použil na utření a sušení z největšího zbývající kapesníčky a čekal až doklady oschnou. Šlo to celkem rychle protože byl radiátor pěkně rozehřátý. Nicméně bych vám přál vidět pohledy těch šesti mužů kteří sem v tu dobu přišli vykonat potřebu.......