Rostoucí Indie

„Jsem optimistou, do tří let bude Indie rozvinutá země, jedním z nejlepších míst na světě,“ rozplýval se nad zářnou budoucností místní profesor předmětu The Art of Living (umění žít, sebepoznání, relaxace, duševní hygiena). „Důležitá je láska a poznání,“ pokračoval dál. Usmíval jsem se, s láskou souhlasím, optimismus, alespoň v ekonomické oblasti, v příštích pár letech však nesdílím.

Bohatá minulost, kolonizace a reStart

Kdykoli se procházím po kempusu IPS, neubráním se paranoidnímu pocitu vetřelectví, v pohledech studentů cítím jakousi podezřívavost, snad zvědavost, utěšuji se. „Jsi z Anglie, že?“ vypálí hned student obchodu. Bráním se: „Ne, jsem z České republiky!“ Jistá pachuť z dob kolonizace tu stále přeci jen existuje. A nedivme se – když Britové vkročili na území Indie, byla jednou z nejbohatších zemí světa (23% světového bohatství), nicméně po dvou stoletích zůstala z „nablýskaného klenotu“ Britské koruny zbídačená země. Ano, Angličané po sobě zanechali nesmazatelné stopy v podobě právního systému, myšlenky volného obchodu, telegrafních linek, ale také nesmírně špatnou infrastrukturu, zkostnatělou byrokracii, nekvalifikovanou pracovní sílu.. Když pak po druhé světové válce Britové přiznali nezávislost Indie, začalo jedno z nejmasovějších stěhování lidu v novodobých dějinách, které propuklo v obrovské krveprolití - začátek nové, „Neuvěřitelné“ Indie jaksepatří.

Sloním tempem vpřed!

Ačkoli se najde spousta škarohlídů (částečně mezi ně patřím), Indie udělala za necelé půlstoletí obří skoky – miliony kilometrů silnic, desetitisíce železnic, masívní zpřístupnění vzdělání.. Přesto je to málo. Podle projekcí Světové banky má být Indie do roku 2025 třetí největší ekonomikou světa (13% bohatství, spolu s první Čínou s 26% = 39% = součet současných hodnot Evropy a USA). Co k tomu potřebuje? Otevřenou ekonomiku, příliv zahraničního kapitálu, zvýšení gramotnosti a kvality vzdělání, zpružnění v zákoníku práce a vůbec celého právního systému, co nejplnější využití neskutečné 800-ti milionové pracovní síly a rapidní 8% roční ekonomický růst. Zjednodušeně – velké plány, notná dávka abstrakce a status černého koně na světovém poli – dostihové dráze s jedním Taxisovým příkopem za druhým. Myslím, že ona snová očekávání budou o pár desítek let odložena– Indie se svou rozmanitostí a nerovností připomíná spíše slona, než superkoně (tygra, chcete-li) a především ji čeká závod s početnou řadou domácích překážek, na které by ani sám Váňa nestačil.