Opravdu si přejeme vystoupení ČR z EU ?

Postavme se separatismu, zkusme kopat za Evropu. Jeden prohraný poločas neznamená zmařené vyhlídky na prestižní finále.

        Z příspěvku Jana Polaneckého na mě vykoukla informace, že 62% občanů si přeje vystoupení ČR z EU. Okrajově sleduji letité potácení se Strany svobodných občanů na hranici politické bezvýznamnosti a měl bych návrh na malý praktický experiment.

        Udělejme nový výzkum veřejného mínění, mohl by se ho ujmout třeba pan Polanecký osobně a mohl by s tím hezkým mikrofonem na fotografii  sestoupit z podia a za pomoci záznamníku oslovit nějakých 50-100 českých podnikatelů s trojicí jednoduchých otázek, např.

1. Škodí evropská integrace mezinárodnímu obchodu ?

2. Brzdí Schengenský prostor a bezcelní zóna EU rozvoj a růst domácích firem ?

3. Pomohlo by rozpuštění EU a převedení veškerých kompetencí na úroveň exekutivy jednotlivých národních států rozvoji vaší firmy ?

       Každému politikovi práce v terénu určitě prospěje a místo různého překrucování čísel a faktů (viz. jiný článek o sebepropagaci EU) a designování často periferních názorů do podoby rádoby národních idejí a cílů, může být takový výjezd mezi " ne úplně obyčejné lidi" nakonec poučný pro celou společnost.

       Jelikož o Straně svobodných občanů (díky jejímu významu) toho moc nevíme, můžeme se jen dohadovat o jejich pohnutkách šíření separatismu. Soudím že kromě likvidace Evropské unie a oslabování státu (nebo snad jeho zrušení ???), cílí strana především na podnikatele. Proto pohyb v navrhovaném respondenčním vzorku by mohl být pro pana Polaneckého velmi příjemný a mohl by si ho současně užít i jako součást kampaně, tj. něco i získat, když už ne třeba pár procent pro svou ministranu, tak třeba poznání, že se ve svých názorech beznadějně mýlí.

       Určitě se shodneme na tom, že svět se mění stále rychlejším tempem a proces integrace, globalizace, akumulace zdrojů a následných úspor z rozsahu výroby je průvodním a těžko zvratitelným jevem současného fungování at´ už národní či světové ekonomiky.

         Přes nesporný zásadní význam živnostníků a malopodnikatelů, potřebuje dnešní moderní stát pro svou konkurenceschopnost i firmy dynamicky rostoucí, firmy s mezinárodním přesahem.

         Oslovit by bylo tedy vhodné podnikatele středních a velkých firem, od 100 zaměstnanců a více, kde se předpokládá zkušenost z exportu a mezinárodního obchodu.

         Bylo by skvělé, kdyby se tito podnikatelé postavili k dotazníku zodpovědně a podpořili odpovědi svými dobře formulovanými argumenty, které by potom zdvořile předali svým zaměstnancům (např. jako přílohu výplatní pásky). Po nějaké době bychom se mohli na ty stejné otázky zeptat zaměstnanců a získali bychom zajímavější výstupy minivýzkumu.

          Osobně si nedokážu představit, že by výsledky tohoto testu dopadly 62% pro vystoupení z EU, za předpokladu že neexistuje v těchto závažných otázkách příliš velký názorový rozpor mezi skupinou podnikatelů a skupinou jejich zaměstnanců. (to si nedovolím odhadnout)

           Zmatkování vládních politiků se nelze divit, nebot´ v zdůrazňování mezinárodního kontextu fungování našeho státu dramaticky selhali (nejen oni) a jejich krátkozraký laxní přístup k mezinárodní agendě (ta volby nevyhrává) nás možná bude stát příliš mnoho.

           Ani pan Dientsbier, ani pan Sobotka nepatří mezi mé idoly, ale díky pánové za to zmatkování, díky za tu snahu, udržet Českou republiku v těsném kontaktu společenství blízkých kultur, zušlechtěných  idejemi poválečného humanismu.

            Opravdu si těch 62% populace přeje zavedení pasových kontrol, celních poplatků, obnovení ostnatých drátů na hranicích ?

              Přiznám se, že já mezi ně nepatřím, mě příslušné dráty nechybí, já si je ještě pamatuji a pamatiji si také, že EU, jakkoli není dokonalá, nám ty dráty pomohla demontovat.

Proto pánové bojujte (a nejen vy) o každou desetinu procenta, dokud není pozdě.

Miroslav Machala