Strategie boje proti sociálnímu vyloučení se nebude naplňovat

Nová vládní Strategie boje proti sociálnímu vyloučení v této oblasti nejspíš nepřinese výraznější zlepšení. Tento dokument opisuje problémy, ovšem pouze to viditelné z nich (důsledek), nikoli skutečný stav, v němž se nachází lidé ve vyloučených lokalitách. Strategie nezachází do hloubky příčin vzniku problematiky. Dokument vychází ze šesti oblastí: bezpečnost, bydlení, sociální služby -rodina a zdraví, vzdělávání, zaměstnanost a dávkové systémy, regionální rozvoj.

Bezpečnost

V oblasti bezpečnosti je kladen důraz výlučně na represivní opatření, která jsou závislá a vázána na aktivní spolupráci s policií. To by neměl být nadstandard. Svým způsobem tedy Strategie vybízí policii k plnění běžných povinnosti, anebo dokonce žádá diskriminaci Romů, protože zvýšený dohled, více represivních opatření včetně exekucí (vymahatelnost práva) se vyžaduje jenom (nebo především) proti této cílové skupině obyvatel.

Preventivní opatření, mají pouze charakter monitoringu. Pracuje se zde s pojmem „asistent pro jednání s policií a úřady,“ což by ovšem bylo pozitivní  jen v tom případě,půjde-li o Roma. Neziskový sektor ve vyloučených lokalitách funguje i dnes (ovšem za režie převážně „Neromů“) a tak se v této oblasti nedá očekávat výrazné zlepšení, protože nezavádí nic výrazně nového, něco, co by již nefungovalo delší dobu. Naopak, dá se očekávat s příchozími "reformními zákony", že dojde ke zhoršení situace.

Bydlení

V oblasti bydlení Strategie počítá s poskytováním sociálního bydlení, které je v rukou soukromních osob, využívajících svého majetku ke komerčním účelům. Tohle je zásadní problém. Sociální byty by měly být především ve správě měst a obcí, které k tomuto účelu mají využívat svůj bytový fond. Na krátkodobé krizové bydlení se dají použít ubytovny a neziskový sektor, ovšem nesmí se to stát trvalým "řešením". Jako pozitivum vidím snahu prosadit návrh legislativních změn směřujících k vyššímu zapojení obcí a měst do zajištění bytové otázky a získávaní sociálního bydlení.

Otázkou ovšem je, jestli budou mít o takové legislativní úpravy dostatečný zájem města a obce, které svůj majetek v minulosti rozprodaly, nebo jestli se najde dostatečná parlamentní podpora takové úpravy obcím nařídit, s ohledem na státní i městské rozpočty.

Sociální služby

V oblasti sociálních služeb tento dokument poukazuje na nekoordinovanost poskytovaných služeb a na duplicitu práce v této oblasti. Odvolává se také na neefektivitu a cenu služby. Připomínám v této souvislosti, že sociální služby poskytuje často Agentura pro sociální začleňování.

Ze Strategie je také evidentní, že se ředitel agentury coby spoluautor snaží o její monopolizaci - seznam priorit dokresluje, jakým způsobem. Příkladem je třeba bod o vytvoření jednotné metodiky na úrovni obcí a krajů. Náklady na vytvoření neefektivní metodiky činí za půl roku 290 000. Neefektivita spočívá hlavně v tom, že nectí specifika dané lokality, metodika se tudíž musí přizpůsobit jejím potřebám a požadavkům.

Tímto způsobem se - uměle - vytváří prostor pro analýzy, které bude muset za určitou částku (uvádí se zde do 1 milionu) zpracovat agentura ze svého rozpočtu, čímž opět upevní svoji pozici. Sociální služby primárně neřeší nezaměstnanost, kterou se důvodnost této metodiky opodstatňuje. V dalších krocích se opět dokument zaměřuje převážně na vytváření analýz , přestože agentura funguje již od roku 2008 a dalo by se proto očekávat, že bude mít i tuto oblast zmapovanou. I některé další návrhy vypadají, jakoby agentura vznikala až nyní.

Zaměstnanost

V oblasti zaměstnanosti je raritou tzv. „prostupné zaměstnávání“. Zde se opět neklade důraz na vytváření nebo podporu nových pracovních míst, či vznik vedlejších pracovních poměrů, kde se vyplácí mzda, ale posiluje se veřejná služba. Dále se jen opisují některé z modelů, které „fungují“ již řadu let (třeba rekvalifikace).

Je evidentní, že navrhovaný postupe může přinést zlepšení jen okrajově. Přitom by se mohlo využívat právo, které se rovněž zde zanedbává. Myslím tím radnice. I v tomto dokumentu se jasně píše o zákonu o veřejných zakázkách (č. 137/2006). V něm stojí, že "zadavatel může v zadávacích podmínkách uvést též požadavky týkající se zvláštních podmínek na plnění veřejné zakázky, a to zejména v sociální oblasti, v oblasti zaměstnanosti nebo v oblasti životního prostředí." Neznám radnici, která by jej uplatňovala ve vyloučených lokalitách v případě svých dlouhodobě nezaměstnaných.

Investice: zaměstnávání a bydlení
Je nutné motivovat občany, právě tak jako zajistit dostupnost služeb azaměstnání. Vládní Strategie bohužel zůstává jen u motivace. Právě zaměstnání by mělo být ve vládní strategii odrazovým můstkem. V opačném případě je celý proces pokusu o integraci dlouhodobě nezaměstnaných pokusem pouze demonstrativním, a prostředkem k čerpání dotací z ESF. Namísto vytváření analýz a monopolizaci strategie agenturou, by se mělo v první řadě rokovat o podpoře zaměstnávání dlouhodobě nezaměstnaných a tímto směrem směřovat podstatnou část investicí.

Dále by se měl vypracovat zákon o sociálním bydlení a města by měla konečnězačít vytvářet bytový fond k tomuto účelu.

Je nutné posílit prevenci a vzdělání

V otázce bezpečnosti je nutné posílit prevenci ve spolupráci se všemi zúčastněnými, kteří se na dané problematice podílejí. Ovšem z tohoto dokumentu jasně zaznívá, že Romové sami na ničem takovém neparticipují a ani se s nimi nepočítá. Už jen tento fakt sám o sobě znevěrohodňuje celou strategii boje proti sociálnímu vyloučení.

Rovněž by se mělo posílit vzdělávání. V této oblasti dokumentu je hodně podnětných schémat, ovšem opět se nezmiňuje o potřebě participace na řešenípřímo z řad Romů. Romští asistenti by na školách ve vyloučených lokalitách obydlených převážně Romy v žádném případě neměli chybět - vedlejším pozitivním produktem toho je vytváření pracovních příležitostí pro tyto asistenty. Rovněž by se měly uzákonit tzv. nulté ročníky, které napomáhají romským dětem k rovnocennému rozjezdu ve škole. Pozitivum ve strategii vidím v podpoře této skupiny dětí (proplácení školného, či stravného, které zatěžuje ty nejchudší rodiny).

Odčerpávání finančních prostředků

Vládní strategie může situaci i zhoršit. Jednak neřeší problémy komplexně a systematicky, přičemž ve většině případů má tento dokument pouze informativní charakter, bez návrhu koncepčních změn. Stávající praxe ukazuje, že se především vytváří prostor pro odčerpávání finančních prostředků z ESF, bez výrazného posunu ke stabilizaci v dané problematice. I toto je jeden z důvodů antipatie a nevraživosti vůči Romům ze strany většinové části společnosti.

Schválená Strategie se nijak nevztahuje k nově vznikajícím "reformním zákonům", které mají bezprostřední dopady na sociálně slabé občany a zapříčiňují jejich nárůst. Nedává důraz na antidiskriminační kampaň, což při prohlubování zadluženosti již tak ve většině předlužených domácností, bude mít velice negativní dopad na romskou menšinu. V této souvislosti se ale připravuje kampaň proti násilí, což je pozitivní krok.

Výsledkem je Šluknovsko

Osobně nevěřím, že se tato vládní strategie bude naplňovat. Úkoly stanovené policistům, učitelům, neziskovému sektoru, úřadům a jiným participujícím na integraci plynou z jejich pracovní náplně a činností již nyní. Nevěřím, že jen proto, že tuto strategii (která je v podstatě jen výčet toho, co se děje, nebo co bylo navrhováno již před x lety) navrhuje agentura, se zítra začne naplňovat.

Tento dokument má ve své podstatě ukázat vládě, že je to pouze Agentura pro sociální začleňování, která jediná ví o problematice integrace něco podstatného, ví jak ji „řešit“ a tudíž, jako jediná si osobuje právo na tuto oblast. Tento dokument pravděpodobně zapadne stejně, jako nespočet předchozích, v okamžiku, kdy agentura dostane svůj status na vládní úrovni. Naplňovat se bude okrajově, jen pro potřebu ukázky. Výsledky budou marginální. Většinu kroků obsažených v této strategii agentura již aplikovala, nebo je prezentovala, a výsledkem je Šluknovsko, kde působí od roku 2008.

Miroslav Kováč o.s.Forum CZ