Zlato k nezaplacení

Slyšel jsem, že zlato, myšleno jako drahý kov, bude jako stálé platidlo k nezaplacení. Jeho stálá a vysoká cena v jiných měnách jsou výborným předpokladem k tomu, aby se tato finanční prognóza splnila. Tato slova zní líbivě, zvláště v době světové finanční krize. Člověku dávají naději na určitou stabilitu a na to, že bude líp.

Boháč nejsem a zlato, myšleno jako drahý kov, zřejmě nikdy vlastnit nebudu. V mém srdci a mysli však dřímá jiné zlato, pro mě mnohem cennější. Je to přátelství. Pojem na dnešní rychlou a uspěchanou dobu nezajímavý a skoro až cizí. Bohužel.

Dřív, než se však do úvahy na toto téma pustím, bylo by dobré zamyslet se nad tím, kdy a jak takové pravé přátelství vzniká. Nejblíže ke vzniku mají lidé, kteří se ocitají v krizových situacích. Jedná se především o lidi z takových zaměstnání, jako jsou záchranáři, hasiči či policisté. Prožívají spolu situace, kdy spoléhají jeden na druhého a jediná chyba by jejich životy mohla obrátit v katastrofu s nevratnými následky. Je to stejné jako v přátelství. Pokud jste v nouzi, poznáte, kdo je opravdovým přítelem, který vám podá pomocnou ruku. Protože jen pravý přítel takovou situaci vycítí.

Ale k přátelství nemusí dopomoci jen ochrana lidského života. Jde to přeci i při běžném, relativně klidném životě. Nedávno jsem měl na internetu inzerát. Psalo se v něm, že hledám dívku. Na příjemné posezení u čaje, na procházku venku nebo na výlety do přírody. Doslovně jsem napsal, že nehledám vztah ani sex na jednu noc. Na ten inzerát mi odpovědělo několik dívek, které měli své partnery, a přesto vyzvídali, jak vypadám, kolik mi je a v jakém znamení jsem se narodil (nebo jakou barvu mám nejraději, jestli jsem kuřák a chodím na diskotéky atd.). Až na jednu.

Psala o věcech, které ji těší, ale i bolí na srdci a stejná byla i při našem prvním, druhém a dalších setkáních. A já najednou zjistil, že to je právě to, co jsem si přál. Právě to, po čem jsem toužil. Najít spřízněného človíčka, se kterým dokážu mluvit o všem, co mě napadne a který bude mít trpělivost mě poslouchat. Při jednom našem rozhovoru jsme se právě na toto téma bavily. Ptala se, jestli věřím v přátelství mezi mužem a ženou bez toho, aby se spolu vyspali nebo spolu později chodily. Myslím si, že to možné je, ale musí mezi nimi být tato otázka jasně vyřešená a musí s takovým názorem souhlasit oba a bez výhrad. Upřímně ale, k takovéto shodě dochází málokdy. Většinou jeden z nich začne přemýšlet nad tím, jaké by to bylo, kdyby byly spolu jako partneři a začne trápení, které končí pomyslným rozchodem (jeden z nich se podvědomě trápí proto, že jej druhý odmítá a dojde k úsudku, že toho druhého nechce vidět).

Jedna z pověr o přátelství říká, že pokud příteli darujete nůž, tak vaše přátelství skončí, protože jej tím nožem pořežete. Zvláštní. V tom případě nechápu, proč jsme se jako malý kluci po vzoru Vinetoua a Old Suterhanda řezali nožem do prstu a slibovali si věčné přátelství. Kdyby však tato pověra byla pravdivá, neměl bych ve svém životě jednoho opravdového přítele, který mi neskutečným způsobem pomohl, když mi bylo nejhůř. Díky jeho zásahu jsem ještě na této planetě mezi živými a jsem si jistý, že na něj nikdy nezapomenu. TÍMTO TĚ ZDRAVÍM J….

Ale ať už vaše přátelství vzniklo jakkoliv a za jakýchkoliv okolností, věřte prosím, že jeho základem by měla být důvěra, láska a schopnost vnímat radosti a starosti toho druhého. Dávejte, ale taky od přátelství s druhým člověkem očekávejte. Když totiž nedostanete to, co od přátelství očekáváte a budete se snažit do něj investovat, bude jen hrané. Pokud tahle myšlenka bude pocházet z Vašeho srdce a upřímného myšlení (a ne z tohoto článku), věřte, že takové přátelství bude trvat na věky.

Zítra jdu do čajovny na šálek dobrého zeleného čaje. S kamarádkou z inzerátu. Snažím se vážit si každého, koho ve svém životě potkám, protože to právě může být ten pravý přítel, se kterým jste ochotní spojit se pokrevním poutem, a nesejde na tom, jedná-li se o dívku krásného vzhledu nebo o přítele silnější postavy, ale se srdcem a rozumem na správném místě.