Obdarovat ještě neznamená mít rád

Přiznám se, že mě dnes k tomuto zamyšlení „donutila“ jedna kamarádka. Doprovázel jsem ji na autobus, bydlí totiž mimo Prahu. Během cesty na konečnou stanici jsme se bavili na různá témata, veřejná, ale i osobní, která často zabíhala do nejmenších detailů, o kterých by určitě nebylo vhodné se tady rozepisovat.

Nedávno jsem se s tou samou osůbkou bavil na téma dárky a vánoce. Zdálo se mi, že základní otázkou, která v tomto rozhovoru visela je, proč je vlastně tak důležité dávat lidem o vánocích dárky když všichni tak naivně tvrdíme, že jsou to svátky klidu v rodinném kruhu.

Nevím jak ostatní, ale mě to připadá, jako bychom nechtěli zklamat ostatní. Aby nás ti druzí nepomlouvali a abychom jednoduše řečeno „měli od nich pokoj aspoň na rok“. Bohužel dost často od lidí kolem sebe slyším, jak naříkají, že nevědí co koupit a že by snad ani ostatním kupovat dárek „nemusely“. Z čehož dle mého úsudku jasně vyplívá, že danou osobu zřejmě dotyční nemají zrovna nejraději. Tak proč dárky? To je to, co mi vrtá hlavou. Tím víc mi nepřipadá vůbec vhodné, že se někteří z nás zadlužují v bankách nebo podivuhodných finančních institucích jen proto, aby o vánocích splnili „společenskou povinnost“ jménem obdarování.

Ale nadrbou stranu … z nějakých „zvláštních“ důvodů i my muži častokrát obdarováváme ženy různými pozornostmi, maličkostmi a kytkami častokrát jen proto, abychom dosáhly touženého vrcholu. Doslova.

A tím se naprosto otevřeně dostávám k nadpisu článku. Obdarovat někoho dárkem, že toho dotyčného nosíme v srdci. Nemusí to znamenat, že jej milujeme, i přesto že to říkáme. A upřímně, zvláště u některých mužů v mém okolí to platí dvojnásob. Vidina intimní chvíle se slečnou je sice krásná a jen těžko se jí odolává … nemyslím si však, že při pokládání dárku do dlaně obdarovaného (obdarované) by měla být prvotní myšlenkou postel.

I přesto, že hned slečnám nekupuji nádherné a drahé dárky a neberu vztahy s nimi jako žvýkačky (vyžvýkat a vyplivnout), nemyslím si, že bych byl špatným člověkem. A to dokonce i přesto, že jsem dárky na vánoce nedal … a ani nedostal. Lidí si vážím, hlavně těch v mém nejbližším okolí a rodiny … přesto dárky nedávám. Ne proto, že bych na ně neměl nebo je dát nechtěl … jen si říkám, že pokud mě někdo chce vidět je pro vidinu hezkého a drahého dárku, raději za ním nepůjdu. Že se to týká i žen mě může snad jen mrzet…