Cestu fiskálních úspor k vyrovnanému státnímu rozpočtu si nezvolila Česká republika sama, škrtá se v celé Evropě. Konsolidace státních financí je beze sporu správná volba. Úspory však musí být součástí širší vize. Fiskální disciplínu je třeba podpořit prorůstovými opatřeními a především nezbytnými strukturálními reformami.
Evropa neroste
Podle údajů Eurostatu poklesl HDP ve 4. čtvrtletí roku 2011 téměř ve všech zemích EU. V EU jako celku HDP čtvrtletně poklesl o 0,3%. ČR dosáhla stejného výsledku jako unie. Pro srovnání lze uvést údaje USA. USA zaznamenaly za stejné období růst o 0,7%. Nejedná se sice o žádné ohromné číslo, přesto ve srovnání s EU je to číslo kladné.
Úsporná opatření a škrty, jakkoli nezbytné, mají za následek pokles státních výdajů a s tím související nárůst nezaměstnanosti. Ten se beze sporu odrazí v poklesu poptávky po zboží a službách, který povede k dalšímu oslabování ekonomiky. Ta může v konečném důsledku snížit příjmy státního rozpočtu. Proto by vládní politika měla být kontracyklická - škrtá se v dobách růstu a utrácí se v období recese. Bohužel sociální demokraté v dobách hospodářského růstu, kdy byli u moci, místo tvorby rezerv nejvíce utrácely.
V důsledku toho se dnes úsporám nevyhneme. Jejich rozprostřením do střednědobého časového rámce v ruku v ruce se strukturálními reformami a prorůstovými opatřeními však zmírníme jejich dopad. Musíme investovat do inovací a nových technologií, při čemž klíčová zde bude rychlost, kvalita a samozřejmě přijatelná výše nákladů. Je třeba více podpořit malé a střední podniky, základní hospodářskou jednotku naší ekonomiky. Důslední musíme být i ve snižování administrativní zátěže a byrokracie.
Lépe využívat pracovní sílu
Vedle schopnosti nastartovat českou ekonomiku je neméně podstatné garantovat stabilní trh práce. Velká Británie přijala celoplošná úsporná opatření (doprovázena růstem daní) a výsledkem je sice hospodářský růst, ale jen o 0,8%, a deficit státního rozpočtu větší než byl očekáván. Španělsko také přijalo úsporná opatření směřující ke snížení státního deficitu a nyní bojuje s téměř 25% nezaměstnaností, která stále stoupá. Mezi mladými lidmi pak míra nezaměstnanosti dosahuje neuvěřitelných 50%. Opakem španělského trhu práce je německý pracovní trh, který vykazuje nejnižší míry nezaměstnanosti za posledních 22 let. Německá sezonně upravená míra nezaměstnanosti byla za měsíc březen na úrovni 5,6%. Ale to je jev v EU nyní spíše výjimečný. Nezaměstnanost v zemích eurozóny v březnu dosáhla 10,9% a v rámci EU pak činí 10,2%.
Nezaměstnanost v České republice ve výši 6,7% je dle statistik Eurostatu pátá nejnižší. Do budoucna je však třeba přijmout taková opatření, která zajistí stabilní a zároveň flexibilní trh práce. Neboť lze očekávat, že nepříznivé výhledy ohledně hospodářského růstu a celkově zhoršující se situace v eurozóně a EU budou mít dopad i na nás.
V první řadě je třeba podpořit a zjednodušit pohyby pracovníků mezi zaměstnáními, odvětvími a lokalitami. Klíčové bude najít vhodnou míru mezi flexibilitou, pracovní jistotou a mzdovou stabilitou. Zásadní bude lépe využívat pracovní sílu (ženy na mateřské dovolené či osoby starší 50 let) a schopnost zachovat si pracovníky i v ekonomicky obtížných časech (zvýšený počet částečných úvazků).
Investice jako předpoklad dlouhodobého růstu
Je správné pokračovat ve snižování deficitu veřejných financí. Do budoucna však musíme více hovořit o investicích, neboť právě investice představují předpoklad dlouhodobého a udržitelného růstu. Vhodně zvolená a načasovaná strategie růstu je naší cestou z krize.
