Na podzim jsme oslavili hned několik významných českých státních svátků. Tím prvním bylo 28. září Den české státnosti (935), poté následoval 28. říjen Den vzniku samostatného Československa (1918) a plejáda podzimních českých státních svátků byla zakončena 17. listopadem (1939/1989) Dnem boje za svobodu a demokracii. Tyto významné události utvářily nás i naše dějiny. Jací jsme my Češi dnes? Jaký obraz a jakou pověst jsme si vybudovali ve světě?
My, Češi jsme malý národ, který za sebou nemá žádnou velmocenskou minulost jako například Velká Británie, Francie či Amerika. Nebylo by tedy správné ani žádoucí porovnávat se s velkým národem a vynikat na všech úrovních a ve všech oblastech. Je třeba si uvědomit své hranice, schopnosti a možnosti a v rámci nich se snažit prosadit a uspět. Jinými slovy vybrat si oblasti, ve kterých budeme vynikat a ve kterých se staneme velkými. Pro severské státy je typická například oblast ochrany životního prostředí a lidských práv, pro kterou jsou známy a uznávány ve světě. Česká republika není jenom fotbal, pivo a škodovky. I my můžeme nabídnout mnohem více než pověstnou kostku cukru do černé kávy.
Oblastí, ve které by měla Česká republika vystupovat v zahraničí aktivněji, je například budoucí směřování EU a s tím související současné ekonomické problémy a dluhová krize. Česká republika již dávno není v rámci EU žádným nováčkem bez zkušeností. Zvládli jsme finanční krizi a nyní se obstojně pereme s krizí dluhovou. Český dluh sice v roce 2010 dosahoval úctyhodných 37,6% HDP. Přesto se dluh České republiky vyjádřený v procentech vzhledem k HDP pohyboval v rámci zemí EU mezi těmi nižšími.
Další důležitou oblastí a českým tématem budoucnosti je energetika respektive energetická bezpečnost. Zde bude třeba přijít s takovým řešením, které se stane široce přijatelným. Jen takové řešení má totiž šanci uspět a zajistit potřebnou energetickou stabilitu a bezpečnost.
V rámci prosazování našich zájmů se však jako země menší velikosti neobejdeme bez partnerů. Klíčem k našemu úspěchu tak bude působit aktivně v rámci regionu/EU, vystupovat sebevědomě nikoliv s defétismem a jednat razantně nikoliv však arogantně. Závěrem nelze opomenout ani skutečnost, že pro malou zemi je vedle snahy o prosazení svých požadavků nutné být zároveň zemí otevřenou a mít pochopení pro každou myšlenku bez ohledu na její původ.
