Jak šetřit vodou aneb co se v textech o úsporách (ne)dočtete...

Vlna veder trápí nejen Českou republiku, ale i Evropu. Některé obce už proto nařídily i šetření vodou a závisí na dovozu vody cisternami. Šetřit vodou je tedy na místě, ale neměli bychom zapomínat i na jinou formu spotřeby vody.

Nejprve bych ale rád zmínil z mého pohledu klasické a běžně zmiňované šetření vodou. Pomůže nám k tomu i "strýček Google". Při psaní tohoto článku jsem si nechal vyhledat slovní spojení "jak ušetřit za vodu".

A jaké jsou výsledky? Víceméně všechny poskytují podobné rady. Níže odkazy na první nalezené odkazy.

Jak ušetřit za vodu a neomezovat se? Tady jsou tipy! (Žena.cz)

Přinášíme 10 rad, jak ušetřit za vodu! (Blesk.cz)

Jak ušetřit za vodu v domácnosti (Skrblík.cz)

Voda zdražuje. Tipy, jak ušetřit a nenechat si vysát peněženku (iDNES.cz)

Jak šetřit vodou? (článek od Veolie)

Tipy a triky: jak ušetřit za teplo a vodu (Peníze.cz)

Všechny tyto články mají jedno společné. Zaměřují se na to, jak ušetřit za vodu tak, že to pozná vaše peněženka. To samozřejmě není špatně. A podobně radí lidem publikace "Desatero domácí ekologie", kterou vydala Síť ekologických poraden. To není, podotýkám, a priori špatně. Také v brožuře "Šetrná domácnost", kterou vydalo EkoCentrum Brno, se mluví o tom, že výhodné je pořízení nové toalety a samozřejmě se místo koupání ve vaně osprchovat. Průměrný člověk spotřebuje 150 litrů vody denně. Ano, potud vše v pořádku. A není na tom nic špatného. Znamená to, že tím je konec? Že už se nemusíme omezovat během dne, respektive samozřejmě ani ve městě při návštěvě toalety zbytečně neplýtvat vodou? A můžeme si bez starostí dát v hospodě pivo, skleničku vína a k tomu vepřový řízek? Nebo si skočit na oběd na hamburger a zapít jej pro jistotu kávou? Ano, ale měli bychom pamatovat na jednu věc, kterou se v textech článků, které odkazuji výše, nedočtete. Respektive, dočtete se jí až při troše snahy a změně klíčových slov. A také částečně v brožuře "Desatero domácí ekologie". V ní se uvádí, že je pravda, že nejvíce vody spotřebuje průmysl a zemědělství. To nás ale neopravňuje k plýtvání v rámci domácnosti. O pár řádků dále se dozvíte o veličině "Vodní stopa" (Water Footprint). Je to celkový objem vody, který každá země potřebje pro své obyvatelstvo a průmysl.

Pro inspiraci o potřebě vody na vyrobení určité potraviny můžeme použít tento obrázek anebo také tento.

1440 litrů vody je potřeba na výrobu 1 kg vepřového masa. 4650 litrů vody na 1 hovězí steak o hmotnosti 300 gramů. 1000 litrů vody se spotřebuje na vyrobení jednoho litru mléka. Jak efektivní. Šálek kávy po obědě potřebuje 140 litrů vody. A to pivo a víno? Půl litru piva byl vyroben ze 150 litrů vody a na 1 láhev vína o objemu 700 ml 720 litrů vody.

Zajímavé srovnání spotřeby vody pro jednotlivé činnosti člověka během dne nabízí také tento obrázek.

O těchto číslech už ale texty o úsporách, které jsem zmínil, nehovoří a rovněž o nich nenajdete informace v publikaci "Desatero domácí ekologie". Ale pravdou je, že jejich záběr je především na spotřebu vody v domácnostech. Měli bychom však pamatovat i na to, že naše spotřeba potravin má vliv na celosvětovou spotřebu vody podstatně větší než spotřeba vody, kterou denně spotřebujeme při umývání rukou, splachování záchodu atp. -mir-