Cestopis z Ukrajiny, z roku 2007, 3. díl

Už jsou to dva roky, co jsem se vypravil s kamarády na Ukrajinu. Vzpomínky jsou stále a proto rád povyprávím o této cestě... 

Po delší odmlce nyní třetí díl ... v tomto díle vyprávění o naší cestě se dozvíte, jak probíhal pobyt v hlavním městě Ukrajiny, tedy v Kyjevě.

Těm, co nečetli předcházejícíí díl, doporučuji si ho přečíst pro objasnění situace.

2. července –pondělí

Náš výlet se překulil do druhé části. Vylezli jsme ven před nádraží. Před námi trolejbusy, vlevo metro (stancija Vokzalna), vpravo pizzerie Celentano (levná pizzerie nám známá již z Jalty). Padlo rozhodnutí ihned koupit lístky do kupé, pokud tedy z Kyjeva do Užhorodu ještě budou. Dali jsme dohromady peníze. Dorazil i další člen naší výpravy Jirka Galuška, autobusem z Brna. Rozhodně ne pohodlná cesta, ale možná levnější. Důležité však bylo, že se Saše podařilo s Markem sehnat lístky do kupé! I když to bude možná trošku jiné kupé než do Simferopolu. Karol mezitím zjistil, že nemá peníze na kontě u banky. Poté jsme vyrazili na metro, koupili žetony (jeden žeton = jedna jízda za 50 kopejek, dnes již dražší) a jeli po schodech hluboko dolů. S jedním přestupem jsme dorazili na stanici „Družby národů“, odkud jsme šli kousek pěšky k esperantistům. U nich padlo po týmové poradě rozhodnutí, kdo bude u koho spát. Jen Karol zůstal ve městě se Sašou a Magnusem, ostatní jsme vyrazili na maršrutku, na stanici Arzenálnou (zrovna tam probíhala přehlídka vojáků či co), kde jsme se po chvíli sešli s Oksanou (popravdě řečeno, moc jsme si již nepamatovali, jak vypadá, ale našli jsme se). Poté jsme sjeli do mnohem hlubší stanice metra. Stanice Arzenalna je se svou hloubkou 102 metrů nejhlubší stanicí metra. Opět s přestupem na jedné stanici (Kreščatyk) jsme dojeli na konečnou stanici „Hrdinů Dněpru“. Autobusem jsme potom o půl osmé večer odjeli do Lebedivky (Oksana nás upozornila, že o půl osmé nejpozději tady máme pokaždé být, jinak si počkáme na další spoj, což by trvalo déle), kde jsme se uvítali s rodiči Oksany, povečeřeli na zahradě, povídali si a pak ještě vyrazili ke kyjevské vodní nádrži, zavolali Aleksandrovi z Kyjeva (který teď bydlí v Brně a trochu nám pomáhal s přípravou cesty) a vrátili se.

3. července – úterý

Ráno jsme posnídali, v osm (nebo resp. krátce poté) jsme odjeli autobusem na Hrdiny Dněpru. Pokračovali jsme metrem. Na Majdanu Nezaležnosti  (neboli Náměstí Nezávislosti, lze jen tipovat na koho nezávislosti) jsme vystoupili a začali obdivovat krásné kyjevské centrální náměstí. Vyrazili jsme po bulvárech (např. Kreščatyk) obdivovat krásy Kyjeva. Opět jsme viděli Lenina (tentokrát menší velikosti), dále pravoslavný kostel, operu, chrám sv. Sofie, ministerstvo zahraničních věcí (obrovské vlajky EU a Ukrajiny), prošli malou uličku Andrivskij spusk (vhodná pro turisty, možnost nákupu různých pamětihodností) a setkali se se Sašou, Karolem a Magnusem. Také jsme se začali zajímat o sjednání exkurze do Černobylu. Já, Tomáš , Karol a Marek jsme šli na oběd, do Mekáče, který byl levnější než v Jaltě. Dal jsem si double číza a McFlurry s jahodami a čokoládou (v tomto případě jsem musel zapojit své chatrné znalosti ukrajinštiny, abych si tuto kombinaci vychutnal). Čekala nás dále cesta ke stadionu Dynamo Kyjev, poblíž stadionu jsme našli pěknou vyhlídku a fontánu. Pokračovali jsme již směrem na náměstí Nezávislosti, přes ulici Bankovou, kde bydlí prezident Ukrajiny, dále uličkami už na metro. A hurá "domů"! Doma jsem si udělal polévku, umyl pak po sobě talíř:) A také slipy ;-) (omluvte prosím přesah fotek, být obrázek menší, vleze se sice, ale nebude tak podrobný).

Majdan nezávislosti - foto Tomáš

Jiný pohled na Majdan Nezávislosti - foto Tomáš

Chrám sv. Sofie

Kyjev - město plné kontrastů - na tzv. turistické ulici Andrivskij spusk najdeme občas i žebrajícího psa - foto Karol

Ministerstvo zahraničních věcí - foto Karol

Budova Opery - foto Tomáš (na fotce viditelné i Octavie)

Tzv. Zlatá vrata - foto Marek

Česká část naší výpravy nedaleko jakéhosi vítězného pomníku - foto Karol
Zleva: Tomáš, Marek, já a Karol

Rezidence prezidenta v ulici Bankova - foto Marek

4. července – středa

Ráno opět cesta do Kyjeva. Přestup na Arzenálnou. Vyšli jsme k Lávře, navštívili tamější pravoslavnou oblast chrámů, zvláště pak „jeskyně“. Po svých jsme mířili k paláci Ukrajiny, ale uvnitř jsme nebyli. Na Arzenálné jsme se pak setkali s Julijí, slečnou z Poltavy, a jejím přítelem. Vyrazili jsme do restaurace, po obědě jsme se pak velmi „brzy“ sešli se Sašou a Karolem. Jeli jsme metrem na Hydropark, ostrov na řece Dněpr. Pěkné panoráma, ale brzy začalo pršet, a tak jsme jeli zpět. Obdržel jsem bezplatné vydání Večerního Kyjeva. Ve městě šel Marek a ostatní platit do cestovní kanceláře exkurzi do Černobylu, já vyrazil s Jirkou na stanici Petrivka, s nadějí, že tam bude knihkupectví a dobrý výběr. Nebyl však (v podstatě antikvariát), a tak jsme jeli metrem na autobus. Po cestě se Jirka zakecal s Ukrajincem, pak jsme se chvíli hledali a šli rychle na bus. Ještě jsme koupili trochu jídla. Autobus jsme stihli, ale Marek a zbytek ne. Andrej už byl doma. Autobus jel nejspíš o něco dřív, když řidič viděl, že nikdo už nechce nastupovat. Marek tam prý přišel v 19:30 a už nic. Nažhavili jsme mobily, stejně však šli z Vyžhorodu (dojeli aspoň tam) pěšky. Teprve později chytli maršrutku. Vyšlo je to levněji. Petr Palivoda dokonce sháněl auto. "Doma" jsem si dal sprchu.


A zítra (tedy 5. července) nás čeká exkurze do Černobylu.

Jeden z mnoha bulvárů v Kyjevě, v centru plno vysokých stromů - foto Marek

Palác Ukrajiny - foto Tomáš

Co jsme viděli v Černobylu a jaká byla exkurze? Detaily v další části stejně jako informace o našem návratu domů do Čech (případně jen na Slovensko). -mir-