Koho volit (z pohledu pravicového voliče)?

I přes okurkovou sezónu se volby zatraceně blíží, a už brzy budeme stát zase před tím dilematem, jaké politické straně dáme tentokrát svoji důvěru. 

Lidé, kteří inklinují k levici, to mají v ČR (vlastně i v Evropě) zatraceně lehké. Když zůstaneme doma. Pro radikálnější voliče tu je samozřejmě v první řadě KSČM, která oproti odhadům před 12 až 15 lety své voliče neztrácí, ba teď naopak ještě posiluje. Myšlenka, že jednou ti komunisté vymřou a nastane zemský ráj to na pohled, jednak byla/je naivní, a jednak je nerealistická. Píše se rok 2017, a komunisté dosahují ve volebních průzkumech k 15%, například před 11 lety získali v parlamentních volbách 12,8% odevzdaných hlasů. Ne, komunisté opravdu, bohužel, nevymírají. Pro umírněnější část populace je tu tradiční strana – ČSSD. I když je ta partaj v krizi, tak se voliči rozhodně nemusí bát, že jejich hlas propadne. Ukotvení této strany v regionech je velké a pan Zaorálek těch 15% hlasů určitě „vykecá“ ve svých plamenných projevech. Zkrátím to – dále tu jsou více či méně levicové strany v podání KDU/ČSL a STAN, TOP 09 a LES :)), Zelení (pokud ještě existují) ANO a i SPD. 

Voliči, hlásící se k pravici to mají O POZNÁNÍ těžší. Téměř ve všech debatách se pravicoví voliči shodnou na tom, koho nevolit. Klasickou levici nikdy (ČSSD, KSČM), Kalouska a Babiše taky nikdy. Kecálka Okamuru přece taky nikdy. A ODS? Stačilo už období Béma, Topolánka, Langra, Nečase, Tluchoře atd… Tak koho? Svobodné? Nemají tah na branku, jsou v preferencích dlouhodobě pod hranicí 5%, stagnují či spíše se ještě propadají, mají-li vůbec kam. Realisty? Ta „strana“ existuje už od podzimu minulého roku a jediné, co dokázali, že si v novinách zaplatili inzerci s články pro mámu, pro tátu. Drtivá většina společnosti o nich vůbec neví a upřímně řečeno mě zajímá, kdy to chtějí dohnat. Je jasné, že výkřik při založení strany o 20% ve volbách byl totální nesmysl. Po více jak půl roce působení a (když nepočítám prázdniny) necelé dva měsíce před volbami jsou na 0,2%. Jasně, taky průzkumům moc nevěřím, ale bavím se s lidmi a většinou se setkávám s tvrzením, že jsou z působení realistů zatím velmi zklamáni. Jestliže svobodní nemají tah na branku, tak realisté se zatím nedostali ani k míči. Narovinu, všechno je to o panu Robejškovi, který ale navíc ani nekandiduje (pokud vím, tak se nechal symbolicky zapsat na poslední místo v Praze). Po tom nadějném začátku, jak do české politiky vlétli, jsem čekal, že přetáhnou nějaké další osobnosti (třeba Václav Klaus mld.) a že tu zkrátka vzniká strana, která nebude řešit 5% klauzuli, ale strana, která bude usilovat o vítězství ve volbách. Jak se zatím zdá, a opravdu už toho času na změnu moc nemají, šeredně jsem se, bohužel, mýlil. 

Za sebe musím jít s pravdou ven. Protože koho nevolit, na tom se shodnou všichni. Je jednoduché napsat – ty jsi idiot, že volíš tuhle a tuhle stranu, ale už je těžší si sám při volbě vybrat a tu stranu si obhájit. Celý můj mladý život jsem volil svobodné Petra Macha. Tentokrát jim už ale hlas nedám. A to hned z několika důvodů. Ve straně jsem byl několik let registrovaný jako příznivec, spousta lidí ze strany znám ať už osobně, nebo přes Facebook, kde píší svá stanoviska k dění ve straně. Velmi mě mrzí, že ve straně zvítězil liberalismus (libertarianismus) nad konzervatismem. Už od začátku měla strana tyhle tendence (proto jsem se taky nikdy nestal členem). Stranu spoluzakládal spisovatel a odpůrce multikulturalismu Benjamin Kuras, který ale velmi brzy ze strany vystoupil. Těch vln odchodů konzervativních členů ze svobodných proběhlo několik. Ten poslední, kdy stranu opustili lidé kolem pana Matějky, byl jasný signál, že svobodní se budou na těch svých 2% plácat i nadále. V době, kdy všude v Evropě jsou pravicově konzervativní síly na vzestupu (jen namátkou FPÖ, AfD), tak čeští svobodní nejsou schopni této situace využít a nadále zůstávají marginální stranou. Své předcházející volby však v žádném případě nelituji. Šlo o stranu, který kritizovala EU už v době, kdy to bylo v české společnosti velmi nepopulární a kdy to média a politický establishment považoval skoro za trestný čin. Svobodní mluvili skálopevně o referendu z EU v době, kdy se to každý bál byť jen zmínit. Dnes je tato otázka v české politice téměř už legitimní (i vzhledem k brexitu apod.). 

O realistech už jsem se zmiňoval, snad ještě překvapí a v září vytáhnou nějaké trumfy, které je budou katapultovat do televizních debat a obecně do médií (bez kterých to bohužel nepůjde), ale spíše tomu nevěřím. A tato strana jak rychle vznikla, tak rychle zanikne. Ale doufám, že se mýlím.

Takže je tu ODS. Popisovat historii této strany nemá cenu. To by bylo na dalších 100 stránek. Za sebe říkám, že jim dávám první a zároveň poslední šanci. Pokud selžou i tentokrát, musí zaniknout. Nicméně chci věřit tomu, že přece jen v ODS nějaká katarze proběhla. ODS mimo jiné chce:

• Antibyrokratickou revoluci (sice se v jejich programu nedočtete, kolik úřadů chtějí zrušit, kolik úředníků propustit, ale pro mě to znamená jediné. Když už nic, tak nebudou navyšovat počet státních úředníků, což by ANO, ČSSD a další strany určitě udělaly. Ano, bylo by lepší, kdyby počet úředníků snížily, ale musíme se spokojit s vrabcem v hrsti a doufat, že počet státních zaměstnanců obecně by třeba o něco klesl.
• ODS nechce EURO. Pro mě jako pro zatvrzelého euroskeptika věc poměrně zásadní. Nechci společnou měnu, která zejména v době krize nepomáhá menším zemím jako jsme my a samozřejmě nechci platit dluhy Řekům (to, že se teď o tom v mainstreamových médiích nemluví neznamená, že už jsou Řekové ze všeho venku, spíš naopak)

• Jistota nezvyšování daní jako naprostý základ. Z programu – „Pouze dvě sazby DPH – DPH na potraviny a vybrané služby snížíme z 15 % na 10 %, u ostatního zboží a služeb z 21 % na 19 %“. Jakékoli snížení byť i o jeden procentní bod, bych považoval za dobré a cestu správným směrem.

• Realistický postoj k EU. Ať je to jak chce, žádný europoslanec za ODS nehlasoval pro kvóty a podobné nesmysly. Což se o ostatních rozhodně říci nedá – Telička (ANO), Niedermayer (TOP 09), Poche (ČSSD), Svoboda (KDU-ČSL) apod.
• ODS hlasovala proti zákonům omezující svobodu jednotlivce. Například protikuřácký zákon, všichni poslanci jako jeden muž zvedli ruku proti tomu
• A v neposlední řadě by byl Václav Klaus mladší skvělý ministr školství. Podle mě nejlepší od revoluce. Má výborné názory a hlavně v této oblasti už něco dokázal (vedl nejlepší gympl u nás), což se o Valachové moc říci nedá, proto zavedla inkluzi atd.

Není to volba, se kterou bych se nějak chlubil. Člověk si prostě dá jedna a jedna dohromady a vyjde mu, že v rámci možní a kontextu české politiky pravicový člověk de facto nemá na výběr jinou alternativu. Jak jsem psal již výše, nemáme čas čekat. Babiš se klepe na premiéra, komunisté posilují. Je to první a poslední šance, kterou ODS dávám. Pokud se bude chovat stejně  jako za Nečase a Topolánka, pojedu do Chrastavy a tam se symbolicky zastřelím :))