Top týden mediálního oblbování

Ale že se tento týden urodilo. Tolik příkladů, jak se z nás mainstreamová média snaží udělat pitomce a důkazů, jak se jim to i daří se mnohdy nedočkáme ani za násobné období. Mám sice vůbec problém vybrat ty nejkřiklavější a seřadit je dle intenzity kamufláže informací na škále oblbování – větší oblbování – největší oblbování , přesto se o to pokusím.

Do první kategorie kvůli velkému návalu pak zařazuji hned dva případy, v nichž média neoblbují primárně(voli se z nás snaží udělat nejdříve někdo jiný), přesto je jejich podíl na zkreslení reálného stavu nemalý.

Tím někým jiným mám na mysli třeba ministra Vondru, který prý odstoupí, prokáže-li se, že i jeho vinou přišel stát o 766 miliónů korun z kapes daňových poplatníků kvůli předražené zakázce realizované bez výběrového řízení. To sice na první pohled vypadá jako chlapské postavení se způsobeným problémům. Ale jenom na první pohled. Podíváme-li se na vše znovu, neunikne nám onen 766-ti miliónový kondicionál. To jako, bude-li to méně, tak ministr Vondra ve funkci zůstane? A co když to bude jenom 400 miliónů, nebo miliónů ,,jenom“ sto či pouhopouhý jeden? Kde je ona hranice, při které bude ochoten odstoupit? A teď přijde ta pravá otázka, proč kvůli způsobu informování o Vondrově kauze kritizuji média: ,,Proč se na tyto detaily neptají?“ Asi všichni máme v živé paměti způsob, jakým naše média umí útočit kvůli daleko větším prkotinám na některé politiky, kteří jim nejsou po chuti – např. na bývalého ministra Čunka. A co se zeptat ministra Schwarzenberga, zda opět nepohrozí rezignací, neodstoupí-li Vondra jako v kauze Čunek. To bychom ale asi chtěli po našich čackých investigativcích mnoho. Pustit se v krátké době do Bakaly, Vondry a Schwarzenberga, kdo by je pak platil, neníliž pravda?  Ono se ani jaksi nehodí připomínat nyní starší Vondrovy prohřešky jako např. toto: http://www.novinky.cz/domaci/210523-kalousek-vondra-lobboval-ve-vlade-za-pandury.html , co teprve do kauzy zatahovat další ,,bildebergy“.

Obdobným způsobem média sekundují i doktorským vyděračům a valí na nás jednu jobovku související s jejich odchodem za druhou, až to někdy hraničí s trestným činem ,,šíření poplašné zprávy“, nebo jak se tenhle paragraf jmenuje. Docela při tom pomíjí fakt, že u nás je lékařů zhruba stejně jako v roce 2000, kdy nikoho ani nenapadlo psát, že u nás zdravotnictví kolabuje.

Nyní však přejděme k přímé formě mediálního oblbování. Vhodným prostorem pro ně jsou nepochybně všelijaké ankety, do kterých naši mediální manipulátoři zařadí jenom toho, koho si přejí, aby byl s nějakou funkcí spojován. A nejen ankety, i samotné uvažování o možných kandidátech je pro ideology v médiích tím, co pro zahradníka humus. Takovou příležitost jim poskytlo projednávání zákona o přímé volbě prezidenta. Málem jsem naboural, když jsem při jízdě autem z Čro1 Radiožurnálu zvěděl, že za nejvhodnějšího kandidáta prý považují v drtivé většině ateističtí Čechové pátera Halíka. A další médii tlačené perzóny na sebe nenechali dlouho čekat – samozřejmě ,,poručík Beran“ české politiky Švejnar, ,,miláček mládeže“ Schwarzenberg, ,,miláček zaměstnanců“ Zeman a ,,superpopulární“ Fischer. To je panečku nabídka! Jeden lepší jak druhý a všichni ,,oblíbení“. Sice se trochu divím, že chybí adept Nobelovy ceny Kocáb, ,,miláček EU“ Špidla, nebo na všechny posty vždy připravený Zieleniec, ale nechme se překvapit. Co není, může být. Ti, co se spolu baví, nám nepochybně v pravou chvíli odprezentují toho pravého, ne němž nebude ani stín pochybností, jak se o něm v našich masmediálních nástrojích ideologické manipulace bude psát.

Co je však volba prezidenta proti těm blbostem, co na nás média valí v souvislosti s událostmi v Egyptě. A že se dozvídáme věci. Najednou vylézá, že jak Egypt, tak Tunis byly až dosud tuhé diktátorské režimy, ve kterých byli běžně, alespoň dle p. Jazairiové v Hyde parku, vražděni političtí odpůrci. Myslíte ten Egypt a to Tunisko, kterým USA a EU ročně posílají stamiliony dolarů a eur? Myslíte ty země, kam každoročně proudí tisíce našich turistů? Nezapomněli jste nám náhodou nevážení manipulátoři našich myslí v nedávné minulosti některé závažné informace sdělit?

Úplnou třešničkou na dortu je pak nabídka EU, že pomůže Egyptu s demokratizací. To by mě zajímalo, jestli to myslí opravdu vážně, nebo se tomu i v Evropské komisi podobně zasmáli tak, jako já. To jako budou Egypťané volit následovníka Mubaraka podobně jako Evropané volili van Rompuye. To se tedy mají na co těšit.

Ať žije demokracie a nezávislost médií zvláště.