Stručný návod na jednoduché řešení problematiky kriminality dětí a

Posledních několik led jsme všichni svědky dvou neblahých trendů. Na jedné straně se neustále zvyšuje počet a úroveň agresivity kriminálních deliktů dětí a mládeže, z druhé strany jsme svědky neskutečně stupidních a diletantských pokusů našich politiků na tuto realitu smysluplně reagovat.

Protože se domnívám, že jednou z příčin tohoto stavu je nepochopení podstaty problému, píši tyto řádky. Za prvotní příčinu daného stavu je totiž nutno začít považovat přehnaně vstřícný a velkorysý sociální systém v oblasti příspěvků na děti, vycházející z mylných humanistických základů, zejména idealizované představy rovnosti a povinnosti státu pomáhat potřebným bez ohledu na to, zda se do své tíživé situace dostali vlastní zásluhou či nikoli..

Výsledkem fungování tohoto systému je stav, kdy se plození dětí pro část společnosti stalo jednoduchým zdrojem obživy jejich rodičů, kteří peněžní dávky dostávají bez ohledu na to, jak je využijí. Mnohdy se pak stává, že je používají pro svůj pohodlný život a neodvádějí společnosti nic za to, očekávajíc, že společnost se o vše, týkající se jejich potomků(zejména výchovu), postará. Tímto způsobem vzniká mnoho pro společnost nepotřebných jedinců, kterým se v rodině nedostává nejen citového, nýbrž i žádného socializačního základu. To je potřeba odstranit, prvotní výchova musí probíhat v rodině a neděje-li se tak, je nutno rodinu i odpovídajícím způsobem trestat.

Abych byl konkrétní, je zapotřebí systém nastavit tak, aby rodiče významně(!) pocítili negativní dopady závadového chování svých dětí. Je nesmyslné uvažovat o snižování věku pro plnohodnotný právní postih v době, kdy společnost umožňuje, aby rodiny, které produkují závadově se chovající potomky, dostávaly na tuto produkci celospolečenské zátěže sociální dávky. Úplně konkrétně: jsem přesvědčen, že např. spáchá-li jedno dítě v rodině přestupek v podobě drobné krádeže, mají být rodičům odebrány na určitou dobu sociální dávky na toto dítě. Spáchá-li závažnější trestný čin, mají být rodičům odebrány sociální dávky na toto dítě na trvalo. V případě, že více dětí z jedné rodiny páchá trestnou činnost, mají být odebrány sociální dávky celé rodině.

Těžiště prevence kriminality by se při důsledném(!) fungování těchto pravidel přeneslo ze státu tam, kam patří – k rodičům, kteří by byli osobně na nezávadovém chování svých dětí zainteresováni.

Kritizují-li mnozí chování dnešních dětí a mládeže, zapomínají mnohdy na fakt, že tito se chovají pouze tak, jak jim společnost dovolí. A protože systém, nastolený v této oblasti, jim dovoluje skutečně příliš, je třeba jej korigovat ve směru k zavedení větší zodpovědnosti rodiny i jednotlivce a posílení celého systému coby efektivně fungujícího řádu. Východiskem k tomu však musí být celospolečenská změna nahlížení na danou problematiku, ke které po posledních excesech doufám začíná docházet. Pokračování v dosud panujícím trendu přinese pouze prohloubení nenávisti mezi majoritou a závadově fungujícími rodinami, které mohou v určitém momentu přerůst i v sociální nepokoje, často dokonce s rasovým podtextem.