Homo mobilis

(mobilis-pohyblivý, nestálý, měnivý, vratký, vrtkavý)

Narodíte se

A vyrůstáte na jednom místě

Chodíte do různých škol,

Založíte rodinu,

A pořád máte na půdě ty dva staré proutěné koše,

naplněné časopisy:

ABC mladých techniků a přírodovědců,

Pionýr, Mateřídouška, stohy starých Čtyřlístků,

knihy co vám nosil Ježíšek

nebo dávala třídní učitelka za vysvědčení.

Možná to jednou proberete.

A něco z toho vyhodíte,

Ale zatím není třeba.

A je docela příjemné tam sedět a probírat se tím.

Pořád vás něco kovalo, časopisy, knihy,

Kamarádi, co jste s nima lítali,

házeli po sobě blátem a kamením,

občas si dávali facky.

Někoho kovalo, někoho hnětlo.

Sousedi, prodavačka v mlékárně na rohu,

učitelé, které jste potkávali ve městě

a spousta dalších,

na které si už třeba ani nevzpomenete.

Snažili jste se nějak vyjít s těma lidma,

Ti všichni a to všechno vás kovalo do dospělosti,

Kdy už jste se moc neměnili

Byli jste jako kostka,

Taková jako lisoval Hanťa ve Sběrných surovinách.

Jsou v tom balíku

Vznešené věci, staré papíry, co vám bylo líto vyhodit, staré oblečení,

do kterého už nezhubnete,

zakrvácené papíry od masa, jak se dříve prodávalo;

to se tam nějak připletlo.

To všechno se ve vás slisuje do doby dospělosti.

To všechno by člověk, pokud by se stěhoval, probral

a něco musel vyházet.

A když už je ten balík slisovaný,

pak už z něj moc nevystrkujete hlavu, ruce ani nohy,

aby ten balík zachoval tvar.

Nebo se dokonce nerozpadl.

Pokud se stěhujete,

musíte vyhazovat, probírat, co je důležité a co ne.

A tedy něco měnit.

Netahat za sebou všechno, co jste odložili.

protože vám bylo líto to vyhodit.

A zůstalo vám to.

Když už máte tu půdu,

ono se tam toho vejde ...

Asi by vám spíš ubývalo věcí.

Nebo by se alespoň nehromadily bez jakéhokoliv omezení.

Přijdete do nového bytu, domu, okolí, možná práce,

budete chodit do jiných obchodů, potkávat jiné lidi,

zvykat si na ně.

Hodnotit, komu věřit,

kolik toho o sobě prozradit,

nakolik být důvěřivý.

Tohle ten, kdo je na jednom místě,

má vyřešené skoro jednou provždy,

jen s malými změnami.

Občas se objeví i v jeho okolí někdo nový,

Ale obecně je to ten nový,

kdo se musí snažit.

Občas se probíráte starými zápisky

A žasnete, co jste napsali.

To byste do sebe neřekli.