Zlato – jedinečná výstava EXPO nebo snaha o krádež století?

Páteční televizní hlavní zprávy Novy (5.3.) mě vyděsily: konkrétně ta zpráva o roztavení zlatých cihel z České národní banky. Zdálo se mi to – nebo je to fakt pravda?

Zlaté cihly prý mají být roztaveny do podoby jakési obří kapky (tunové, celé ze zlata), napojené na jakýsi „čichací udělátor“ jakýchsi vůní. Zděsila jsem se. Jednak my tady si ke zlatu ani nepřičichneme, leda bychom si zajeli na onu EXPO výstavu kamsi do Šanghaje, a jednak:

Kamsi odvézt český zlatý poklad, byť údajně pod přísným vojenským dohledem, pak ho kdesi totálně roztavit – až se z našich zlatých opuncovaných cihel stane ta inzerovaná obří kapka, převézt ji do Šanghaje a následně po tom „čichacím manévru“ tu obří kapku zase převézt kamsi a znovu přetavit a odlít zlato zase zpět do původní podoby opuncovaných cihel a pak je odvézt zase do Česka, zpátky do hlubin České národní banky???

Co je to za totální nesmysl? Taky vás moc neuklidňuje ta informace, že prý naše české zlato bude během tohoto podivného experimentu pojištěno jakousi anglickou pojišťovnou, co?

No teda – řeknu vám, že mám dojem, že jsem buďto já (nebo někdo jiný) spadla z Marsu. Anebo, že jsem při zprávách na moment usnula, a byl to jen sen. Fakt je, že manžel ve vedlejším pokoji tuto zprávu nezaregistroval. Ani to řečení, že se má Fišerova vláda vyjádřit, jestli dá k tomu šílenému experimentu svolení. Jestli to teda sen nebyl, tak jen doufám, že ten souhlas nedá. A čekám, jestli se k té šílenosti zpravodajci vrátí a udělají mi jasno.

Děsí mě totiž představa, že by bylo ticho po pěšině (jak u nás bývá zvykem) a my bychom se pak po čase dozvěděli, že experiment se podařil, a že čichači čichali ty vůně tak urputně, až to naše české zlato dočista vyčichali. A že byl zjištěn nechtěný vedlejší efekt – čili, že zlato je fuč. A že teď sice nemáme nic a už nadosmrti žádné krytí našich peněz, ale že nebudeme škodní, protože namísto zlata dostane český národ něco málo té pojišťovací náhrady v podobě nějakých bankovních obligací a pár liber papírových peněz k tomu.

Čáry máry Copperfield, a Česká republika je vytunelovaná na to šup, a je to. A my se budeme moct jít klouzat už definitivně a navždy. A z nás tady se stanou novodobí otroci, nebo pak bude Česká republika na prodej, no, a když to vezmeme dál, no tak možná nás pak někdo solidní koupí a udělá tady konečně pořádek, a nebo možná z nás tady budou po všechny následné generace bezplatná děladla (trefné slůvko vypůjčené od kolegy blogera), anebo možná..., nebo třeba..., kdo ví? Ale radši toho šíleného fantazírování nechám, ať zbude taky něco na vás.

P.S. Můj minulý článek byl o slzách štěstí, ale mám ten dojem, že po realizaci této zlaté kapky by u nás bylo moře slz – ale tentokrát těch hodně slaných a hodně hořkých. A to nejsem profesí ekonom, jen můj selský rozumu tak káže a taky ty neblahé zprávy z těch tuneláží Česka. Ale fakt je ten, že ty odvozy, dovozy, lety zlata sem a tam, tavby, přetavby a armádu zaplatí chudý český daňový poplatník, který k tomu ještě navíc riskuje své oči pro pláč. S tím teda nesouhlasím. Navrhuji Hurvínka - je to jistota a na výstavě zazáří taky.

Jo, a sen to nebyl. Dotyčný šot o zlatu jsme posléze nalezli a podívat se můžete sami zde. Přeji "příjemný" zážitek.