Cesty s překvapením

Každý den píšu jeden text na základě pěti slov a dneska jsou to tato: Tunel, mravenec, zatáčka, Kolín, balíček

Tunelem jsme prosvištěli tak rychle, že jsem si ani nevšimla, asi jsem se začetla do článku o hostorii Kolína, možná jsem chvilku klimbla a teď otevírám oko a je tu poslední zatáčka k Labi a už vidím dlouhý perón kolínského nádraží.

Celá se tetelím, co to zase bude.

Necháváme si takhle s kamarádkou v nádražních úschovnách balíčky už léta.

nevzpomínám si ani, jak to celé začalo. Nejspíš to napadlo mě. Takovýhle romantický blbosti většinou napadnou mě.

Z perónu skoro utíkám a v podchodu už jsem s přehledem první z celého štrůdlu cestujících, kteří vystoupili se mnou. Do velké ozvěnami dunící haly vběhnu celá udýchaná.

Rovnou cestou k informacím: „Prosím Vás, kde tu máte úschovnu zavazadel?“

„Tu jsme zrušili, máme už jenom támhle naproti skříňky na kód.“ „Dobře, děkuju.“

Samozřejmě vím, že je balíček v zakódované skříňce, běžné pultové úschovny s celodenní obsluhou už nejsou skoro nikde. A hlavně v mailu od Moniky mám všechny instrukce. Najdu skříňku 19 a zadám kód. Dvířka se otevřou a ve skříňce je malý balíček v červeném papíře se zlatou stužkou.

Zavřu dvířka a jdu si sednout na lavičku před nádraží.

Svítí sluníčko, lavička je vyhřátá, sedám si a rozbaluji balíček. Uvnitř je papírová červená krabička a z ní vylézá mravenec, a další a ještě jeden.

Zasměju se, snad mi neposlala mravence. V krabičce je kromě mravenců krásně zabalená belgická pralinka a složený nějaký bílý papírek. Je to vstupenka do Kolínského muzea na unikátní výstavu Lux Nova.

Všechno dám do batohu a hned vyrážím do muzea.

Je to nádherné – ty barvy, struktura skla, tvary. Vystavuje se poprvé v historii dochovaný soubor středověkých vitráží z chrámu sv. Bartoloměje v Kolíně ze 14. století.

Po prohlídce ještě rozechvělá kupuji v pokladně pohlednici s jednou z figurálních vitráží a známku a hned píšu Monice první dojmy.

Cestou na vlak hodím pohled do schránky.

Tyhle cesty s překvapením miluji, teď je zase řada na mě. Už se těším, co vymyslím a kam Moniku pošlu.