Neustále třídíme

Sleduji každý den chlapce a dívky z Stopařů, když v hodinách českého jazyka. Nejsem pozorovatel, jsem učitelka, ale také tak, kdo sleduje, jak třída pracuje a je v naprostém úžasu, jak práce funguje.

Jsem fascinovaná a dívám se na  ně s úžasem. V této fázi bych udělala chybu, kdybych s dětmi spolupracovala. Vždy si dopředu všechno pečlivě vysvětlíme. Na konci vysvětlování existuje mnoho otázek. Některé jsou k věci a některé jsou jen tak, abychom si popovídali. Ale to k tomu patří. Když se věci ujasní, je cíl je jasný, na celém koberci najít a rozdělit podstatná jména, přídavná jména a slovesa. Možností je 300. Každá je napsaná na jednotlivé kartičce.Často někdo řekne, kam se budou dávat podstatná jména a kam přídavná a kam slovesa. Pak si každý vezme množství kartiček a třídí a vzájemně si je podávají.  Nejdříve se dohodnou, kam budou dávat kterou kategorii.  A pak třídí a přidávají. V této fázi se najde několik dětí, které řady začne kontrolovat a pak dojde i na konflikty, kdy se  přou, kam kartička patří.   Vždy se divím, že se někdo z dětí neztratí a neveze se z ostatními  s neschovají se, ale velmi často se mi zdá, že ne a že i když je intenzita práce od každého jiná, tak každý dětí je součástí práce. 

Každá aktivita ve škole má svůj čas a tak jsme v této aktivitě na vrcholu, za dva roky to bude jiné.Nepracujeme jen na jedné činnosti.  Je neuvěřitelné, ale vypadá to, že je práce v českém jazyce zábava a vzrušení. V nové práci ve třídě okřáli dva chlapci, který klasickou v klasické práci na místě v lavici byly zoufalí. V nové práci ve třídě se projevuje dynamika vztahů a rozvíjejí se schopnosti spolupracovat. Někdy se musíme domluvit, na tom, jak zlepšit spolupráci, aby třeba nesmělejší děti měly více možností se zapojit. Někdy se musíme domluvit na jiných věcech.

Sleduji každý den chlapce a dívky ze Stopařů, když se učí český jazyka. Jsem  užaslá tím, jak všichni fungují a spolupracují.  Cíl je jasný, na celém koberci najít a rozdělit podstatná jména, přídavná jména a slovesa. Možností je 300. Každá je napsaná na jednotlivé kartičce. Nejdříve se dohodnou, kam budou dávat kterou kategorii. A pak třídí a přidávají. Je jich celkem 12 a nerada o nich mluvím jako o třídě, protože to není třída v klasickém stylu. Je to aktivní pracovní skupina. Vždy se divím, že se někdo z dětí neztratí a neveze se z ostatními, ale velmi často se mi zdá, že ne a že i když je intenzita práce od každého jiná, tak každý dětí je součástí práce. 

Jsou zde nepřítomní, ti, kdo nám nejvíc  pomáhají. Ti, kdo nám pomáhají a věří svým dětem, že se dobře zvládnou věci naučit, jsou tou dobou v kancelářích a na jiných místech v Praze. V klidu pracují a velmi věří svým dětem a nám, že to zvládneme.