Policie ČR předejdi problémům!

Hodlám využít svého práva, deklarovaného Článkem 23 Listiny základních práv a svobod: Občané mají právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny.

V této souvislosti žádám Policii ČR o následující:

1. Naše zákonné normy nijak neupravují zvláštní práva a povinnosti občana, který se postaví na odpor.

Žádám Policii ČR o dodání práv a povinností občana v odporu, pokud se nějak liší od práv občana, který odpor nedeklaruje.

Žádám Policii ČR o specifikaci osob, které Listina zahrnuje pod pojem KAŽDÉMU, KDO ODSTRAŇUJE DEMOKRATICKÝ ŘÁD a o to, jaké prostředky může občan uplatnit.

Žádám Policii ČR o návod jak postupovat, pokud občan v odporu považuje za osobu odstraňující demokratický řád člena Parlamentu ČR a chce mu v dalším jednání zabránit tak, že mu znemožní přístup do Parlamentu.

2. Žádám Policii o závazný výklad ustanovení

jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny.

Považuji za právní dilema, zda lze při NE činnosti ústavních orgánů a NEMOŽNOSTI účinného použití zákonných prostředků tento stav nějak zjevně prokázat.

Za návodné považuji průzkumy veřejného mínění, vyjadřující hluboký nesouhlas s fungováním, tedy ČINNOSTÍ všech ústavních institucí. Veřejnost se shoduje na špatné ČINNOSTI.

Za ČINNOST lze považovat pouze takovou činnost, která vede k předepsanému cíli. Není to v případě zmíněných institucí jejich samotná existence, ani činnost špatná.

Dotazuji se, zda se Policie ČR v případě tohoto ustanovení spokojí s konstatováním stavu na základě většinové shody občanů ČR, podpořené řadou nezávislých průzkumů.

Za jedinou relevantní alternativu považuji vypsání referenda. Pokud i Policie ČR nepokládá tyto průzkumy veřejného mínění nebo účast ve volbách za vypovídající, vyzývám ji k zajištění nesporného důkazu – získání hlasu lidu v referendu.

3. Žádám Policii ČR o získání stanoviska k následujícímu ustanovení Článku 23:

odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod

Demokratický řád má oporu ve Článku 22 Listiny základních práv a svobod:

Zákonná úprava všech politických práv a svobod a její výklad a používání musí umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti.

Za spornou považuji už samotnou existenci státem regulovaných a dotovaných SUBJEKTŮ, tedy stran a hnutí. Je to evidentně v rozporu s definicí svobodné soutěže SIL.

Zákonodárci zúžili soutěž SIL na soutěž SUBJEKTŮ.

Jinými slovy, kdo není SUBJEKTEM, je z části soutěže vyloučen nebo je v ní diskriminován.

Dotace, kvóty a petiční archy tento rozpor evidentně prohlubují.

Textace paragrafu klade důraz na to, aby v případě možnosti různého výkladu vždy převážilo hledisko svobody, tedy žádných omezení.

Ustanovení mluví výslovně o všech politických právech – být volen, a svobodách – volit své zástupce.

Žádám Policii ČR, aby zajistila u Ústavního soudu stanovisko k výše uvedeným rozporům.

Fakticky je v rozporu Ústava ČR a Zákon o volbách, jakož i řada dalších zákonů.

Jak známo, nižší normy nemohou jít svým duchem ani obsahem proti vyšší normě.

Žádám Policii ČR o co nejrychlejší jednání s cílem předejít budoucím právním sporům a zejména právní nejistotě, napětí a vyostření situace ve společnosti. Je pravděpodobné, že jednání občana v odporu s cílem zabránit odstraňování demokratického řádu bude přibývat.

Žádám Policii ČR, pokud Ústavní soud shledá rozpor mezi Ústavou a nižším Zákonem o volbách a navazujících normách, aby okamžitě sjednala nápravu. Aby vyzvala zákonodárný sbor k urychlenému přijetí nových norem v souladu s Ústavou ČR.

Žádám prošetření podezření pro nečinnost. Zákonodárci mají povinnost sami uvést nižší zákonnou normu do souladu s vyšší. Této povinnosti je nezbavuje ani absence vyjádření Ústavního soudu. V opačném případě porušují Slib, nechrání Ústavu a jednají protizákonně.

Prosím o vyrozumění.

V Ostravě 4. dubna 2013