Volby nejsou v trapu

Jeden komentátor listu, spřízněného s tímto portálem, ve spravedlivém hněvu před pár dny čtenáře vyzval: Nevolte! Zdůvodnil to hezky. Jsou to podle něj politici, kteří vraždí politickou scénu. S tím zdůvodněním mohu, ale také nemusím souhlasit. Přehmaty, přešlapy, kotrmelce, přemety a společně s nimi pravdy, co mění se ve lži, ale také lži, co se mění v pravdy, to všechno pod pokličkou české politické scény opravdu existuje.

Nemám v úmyslu obhajovat tento jev. Nedělal jsem to v minulosti, nebudu tak činit ani teď. Jsou však ta negativa, jimiž končím první odstavec, vlastní jen a pouze politikům? A společnost, tedy my všichni, pracovníky médií nevyjímaje, s nimi problém nemá? 
Neobstojí podle mě tvrzení, že člověk veřejně činný je jiným jedincem, než ti všichni kolem.  A že skutky politika je nutné posuzovat zcela jinými měřítky. Proč? Dobro je přece dobro a zlo zůstává zlem, ať už je výsledkem konání politika nebo – řekněme -  člověka z lidu.
Chci tím říct, že morálka je jedna a platí, či platit by měla, pro všechny. Je to možná tvrdý požadavek. To proto, že se týká nejen mne, jako politika, ale i každého, kdo teď čte tyto řádky.
Politici opravdu nejsou lidmi jiné sorty, než všichni ostatní. Od nich je odlišuje vlastně jen větší tíha zodpovědnosti.
Opravdu existují u nás politici, kteří politickou scénu vraždí. Stejně tak ale existují novináři, kteří rdousí mediální scénu. A jsou mezi námi zcela určitě jedinci, kteří ničí celou společnost. Ano, společnost vraždíme sami. My všichni. Jedni aktivně, druzí svojí občanskou pasivitou.
Co s tím? Autor poznámky, kterou jsem zmínil v úvodu říká – Nevolit! Tudy cesta, podle mě, nevede. Každý, kdo se takto rozhodne, nedá nikomu svůj hlas pouze zdánlivě. Ve skutečnosti tím na politickou scénu otevře dveře lidem, které by sám nikdy nevolil. Uvolní cestu idejím a záměrům, se kterými by se nikdy sám neztotožnil.
A to je celé!