Nešikovnost učedníků demokracie

Minimálně nešikovného výroku se dopustil náměstek policejního prezidenta pro uniformovanou policii Ivan Bílek. V překotné reakci na slova ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila, jimiž ten avizoval možnost debaty nad případnou revizí shromažďovacího zákona, vysoký policejní důstojník veřejnosti vzkázal, že diskusi nad změnou příslušného zákona policie vítá a že "musíme brát v úvahu, že to je právní norma, která vznikla na začátku devadesátých let, kdy byl zájem dát trochu volnost..."

Otevřeně řečeno důstojník Bílek mne tím dostal. Pokud bych ho chtěl vzít za slovo, musel bych si myslet, že policii už všechna ta volnost leze krkem a je pro utáhnutí šroubů. Bylo by v této souvislosti docela zajímavé, čím vším by muži ministra Langera rádi do diskuse přispěli. Dost možná by přímo chtěli, aby o tom, zda se nějaké shromáždění povolí nebo ne, rozhodovali oni sami 
Nejasnosti, které se vynořují, plynou i z toho, že ani pan ministr své vyjádření příliš nerozvinul. Neupřesnil, jakým směrem by se ono avizované zamyšlení nad určitou revizí shromažďovacího zákona mělo ubírat. Možná proto, že to sám ještě neví. Přesto mu v něčem rozumím. Osobně se mi také nelíbí, že různá - a přiznejme si, že velmi okrajová - uskupení v posledním čase stále častěji svá shromáždění svolávají v místech a čase kontroverzním s jejich společenským zaměřením. Zdá se mi, že není až tak veliký problém zjistit, proč tak činí. Chtějí se prostě  zviditelnit, proto provokují! Bohužel jim tento záměr vychází. Naší vlastní nešikovností, tím jak věc nadmíru mediálně "rozmazáváme" a posmíváme se tápání úředníků...
Je to hloupé a zbytečné. Kolik lidí, kteří o problému píší, či diskutují, shromažďovací zákon přečetlo? Mnoho jich zřejmě nebude. Při jeho četbě normálního člověka ani nenapadne, že by byl o nějaké přílišné volnosti. Spíše naopak. Povinnosti svolavatele jsou v něm totiž hodně zavazující a svazující. Třeba požadavek, že osobně ručí za pokojný průběh shromáždění a musí činit taková opatření, aby ten nebyl nijak narušován, je v podstatě nerealizovatelný. Vede buď k tomu, že policie zcela rezignuje na povinnost zajišťovat na veřejnosti bezpečí a pořádek, anebo dává šanci jakékoliv osobě záměrně vyvolaným incidentem pokojné shromáždění sabotovat.
Naopak možnosti úřadu, kterému se shromáždění oznamuje (nikoli žádá o povolení), jsou značně široké - a to i směrem k zákazu takového shromáždění. Kdy a jak k takovému opatření sáhnout, stávající zákon říká zcela přesně a možností má odpovědný úředník dost.
Pokud bychom chtěli jít nad rámec toho, co v tomto smyslu zákon obsahuje, pak se obávám, že překračujeme Rubikon a revizi nebudeme směřovat k napravení legislativních nedodělků a chyb, ale začneme se ubírat cestou jakéhosi "zpolitizovaného" pojetí práva na shromažďování, které je jinak garantováno Ústavou ČR. To považuji za nešťastné a hodně nebezpečné.
Často se v této souvislosti zjednodušeně doporučuje omezit právo shromažďovací pro představitele extrémistů. Řekl bych bohulibý záměr, jen mi prosím definujte kdo všechno takový extrémista je. Pokud si myslíte stejně jako já, že je to příznivec hnutí popírajícího nebo omezujícího osobní, politická nebo jiná práva občanů pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení nebo hnutí volajícího po rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti z těchto důvodů, pak žádných změn v zákoně netřeba, tohle v něm už je! Pokud ale voláte po zapracování do zákona blíže nic neříkajícího označení extrémistické shromáždění, pak se můžeme v budoucnu dočkat, že za takové bude moci označit nejen takové shromáždění lesbiček a gayů, ale třeba i chovatelů andulek nebo kuřáků…
Mnohé naše zákony nejsou dokonalé a s postupem času je bude asi nutné zkvalitnit, zbavit chyb a přehmatů. Tím však neříkám, že jsou špatné nebo zcela nedostatečné. Stejně tak shromažďovací zákon. Není pravda, že nahrává extrémistům. Pokud bychom se jím uměli skutečně řídit, pak bychom měli nechat svolavatele, kteří by přitom literu stávajícího zákona nijak neporušili, pochodovat klidně ulicemi, ale jen tehdy a do té chvíle, pokud by se, zase v souladu s nynějším zákonem, neodklonili od nahlášeného účelu, či jinak neporušili zákony této země. V opačném případě a zase v intencích dnes platného zákona by mělo být takové shromáždění okamžitě zakázáno a rozpuštěno, a to třeba i za použití policejní síly. Jenže to bychom se museli umět chovat jako dospělí demokraté. Zatím jsme většinou, zdá se, demokraty učedníky.