- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Diky Sterbum jsme v situaci vjake se nachazi moralka naroda.Sterba je bezcgarakterni cynik.
A nejen cynik, ale i domýšlivý chasník, který si myslí, že blogeři hýbají morálkou, zvláště když jsou tak bezcharakterní.
najděte si relevantní zdroje informací o Janu Palachovi, existuje jich dost a jsou nezávislé na současných novinářských interpretacích. Váš příspěvek svědčí o naprosté neznalosti souvislostí (v lepším případě).
text není primárně o Janu Palachovi...
Souhlasím s jinými diskutujícími, že bulvární titulek je vrcholem nevkusu a ignorance. Autor, který tak rád vzpomíná na léta prožitá v normalizaci, zřejmě netuší, že Palachův pohřeb byl spontánní manifestací českého národa proti okupaci. Do Prahy na Palachův pohřeb šly pěšky tisíce studentů z celé republiky, my jsme např. šli z Českých Budějovic. Janu Palachovi jsme rozuměli, byl jedním z nás, takže nám nemusíte jeho čin - jehož význam a smysl zjevně vůbec nechápete - interpretovat.
Prosím, nechte Jana Palacha být!
A jeho recese a cestování po světě v bilakovských letech.I to, jak dovede onu
dobu hezky omlouvat! Gymnázium ve V.M. bylo zjevnou výjimkou- jinde byli uči-
telé " prověřováni", školeni v IPVU a nuceni k nejrůznějším soutěžím a oslavám.
Mnohde byla v KSČ i větší část sboru, jeden se bál druhého! Jak Vy jste mohl
cestovat / bratr emigrant/- jedině snad se zvláštním úkolem. Nevěřím Vám!
Vskutku, národ trpěl, když byl nucen k oslavám. To se dnes nepřihodí. Kdo by co šel slavit? A pokud člověk neměl v úmyslu dělat kariéru...nemusel nikoho udávat, lhát s přinucení, ba i v soutěžích se mohl vyžít. Gymnázium ve V.K. bylo fakt docela sympatické, a že bychom se báli jeden druhého? Přál bych vám tu otevřenost při jednání vč. s šéfem. To je v dnešní době zcela nemyslitelné. A že jsem jel dvakrát
do Francie, tak to proto, že pobyt platili Francouzi, a učitelů tohoto jazyka zase nebylo
tolik, aby se jednou za deset let nedostala řada i na učitele z Moravy.
Nikdy jsem se o sebevrahy nezajímala, až do chvíle, než se mně oběsil zaměstnanec, po tom, kdy jsem zjistila, že chybí listy v knize příjmů. Řekl o sobě hanlivé slovo a ráno ho našli viset. Od lidí jsem si vyslechla dost, ale byla jsem zoufalá i bez toho. Volala jsem jeho matce a nabízela pomoc s penězi a pohřbem. Sešly jsme se a ona si nakonec nějaké peníze vzala a vysvětlila, že už to byl jeho kolikátý pokus a že se s myšlenkou na sebevraždu narodil. Ani já si to nedovedu jinak vysvětlit. Ti lidé to mají v sobě a asi není podstatné, jestli nastartuje nápad sebevraždu uskutečnit pro ostudu za krádež, nebo společenská atmosféra tehdejších dnů.
Máte také karmu. Vím, co jste chtěla říci.
za socialismu někam. Je to k smíchu. Duše mladých se mrzačí spíše dnes, drogy, hospody do rána, nezaměstnaní, bylo by to na dlouho. Až se někdo upálí na protest proti dnešní společnosti, budou říkat, že každý je svého štěstí strůjcem.
Váš článem mne nějak ne a ne oslovit. Myšlenkově tam snad něco je, ale stylem mne to nepřesvědčuje.
A ta omílaná "pravda", jak jsme všichni za normalizace krásně žili... No rád bych byl žil jinak, komoušů (učitelů) jsme měli plné školy, .....
No a to spojení Palacha s jakýmsi fičákem (to je snad výraz z nějakého bulvárního seriálu, ne?) to je vážně nevkusné.
Nekarma.