Ten Babišův projev byl hrozný. Samolibý, lživý a jako vždy ufňukaný. Když se do něj zaposloucháte větu po větě, a se znalostí toho, jak pan velkouzenář překrucuje a fabuluje, vyjde vám z něj toto:
Vážené ovce, které mě ještě žerete.
Zas tu máme výročí republiky a všechno je velký špatný. Prezident je mimo a nemůže mi nijak pomoct. Proto si myslím, že by mi všichni měli dát technický time out, dokud nevymyslím zase nějakou kličku. Ten výhled fakt není žádná prča. Ale bylo i hůř. Třeba když jsme k nám my komunisti přitáhli rusáky i s tanky a ti nás tady dusili jak novoroční zelí. A přežili jsme? Přežili.
V následujících letech se budeme muset spoléhat jen sami na sebe, protože potom Klondajku, který jsem tu rozpoutal, vám už nepomůže ani Harry Potter. To máte obří širočinu zatnutou do rozpočtu, drahota jak v internacionálu, nulové investice a rozklad politické morálky na prvočísla. Takže bychom se měli všichni semknout, obejmout se a odpustit mi. A nechat mě být. A ne si furt jen všechno vyčítat a hádat se. Čo bolo, to bolo a sme predsa šetky česi, nie?
Jo, a očkujtě sa, vrazil jsem do toho kopicu svých firem a lidí, tak ať to odsejpá.
Na závěr mi dovolte vám poděkovat za to, že tu mohl Agrofert čtyři roky řádit jak prospektoři na Aljašce.Čest
