Děkuji :o)

Krásné fotky. Podobně to vypadá u nás :)

U vás je to Klárko podstatně lepší  pohodový večer přejeme já i Maggie 

Moc krásně nafocený rozpad. Takovéhle fotky mi vždycky připomínají, co všechno lidi umí, a co si umí vzít příroda od lidí zpátky. 

Nějak jsem tě tu Danko minul, tak alespoň dodatečné díky a přání hezkého večera :o) 

Děkuju Vandy  hezký den přeju 

Tak jsem z karmou popošel i sem a LÍBÍ!

Jsem moc rád Horste, za návštěvu i pochvalu, děkuju :o)

Je to smutné. Chodíš po Šumavě, ale i kdekoliv v Sudetech, někde dožívají rozpadající se domy, kostely a velké statky, často ve stavu, kdy Češi vyhnali původní obyvatele, napůl uklizené obilí, stáje prázdné, dobytek násilně odvedený, stroje násilně ukradené, ale často již bez střechy, často rozpadající se obrysové zdi, jen místy poznáš, že zde byl statek již jen podle oázy přestárlých ovocných stromů uprostřed lesa. Muselo to být?

Tak končí vše poznamenané lidskou závistí a nenávistí bez úcty k životu, bez úcty k člověku, bez úcty ke svobodě, bez úcty pro spravedlnost...

Je nejvyšší čas, abychom se opět stali lidmi, normálními lidmi, abychom si opět vážili Pravdy, Lásky, Svobody a Spravedlnosti!

Je to tak Bohumíre za ta slova, také mám, když procházím takovými místy smíšené pocity, na jednu stranu mám radost z toho co lidé dokázali vybudovat a na druhou stranu se děsím toho co vše dokážou zničit a tím nemyslím jen věci hmotné. Mám ale obavy že lidstvo je v tomto ohledu nepoučitelné...Ale přece jen, trochu naděje mi přidává, když čtu články z Afriky, východu nebo třeba Ukrajiny že u nás jsme přece jen o kus dál a přes všechny ty peripetie se to snad po malých kouscích zlepšuje. (?)

......zase Šumava

..víte..já tam byl na vojně..a teprve před dvěma lety jsem se tam dostal znovu....od té doby trošku pátrám v historii a doplňuji si údaje o těch zaniklých vesnicích...vlastně přežily jen Prášily....a kostel na Dobré Vodě..a pár chalup....všechno ostsní šlo k čertu....

..díky za každé připomenutí...

úžasnej bejvák :)

Že Karle, vždy jsem toužil tam bydlet, no kdo ví jak to život zamotá...Díky