Postupnými kroky snad...

Za peníze v Praze dům a nebo předvolební průzkum ušitý „na míru“ zadavateli... Pokud tomu tak je i nyní, pak nám nezbývá, než se smířit s tím, že z nadcházejících voleb vyjde vítězně oranžovo-rudý teror,

neboť většinový český volič, unaven každodenním bojem nejprve o „kalorné“ v nějaké „montovně“, posléze o zdroj kalorií v podobě pančovaných potravin v supermarketu a nakonec o trochu toho seriálového uvolnění u bedny, pardon, dnes už u placky (na splátky bez navýšení) doma v obýváku, už nemá sílu přemýšlet nad fantaskními sliby volebně-bilbordových ksichtů, natož zalovit v paměti, co že to ti ksichti slibovali minule a co z toho splnili... A už vůbec si nelze dělat iluze o tom, že by se takový volič ještě zamyslel nad reálností těch slibů, protože „seriózní“ média „zapomněla“ na svou funkci hlídacího psa a nevyužívají svou sílu k tomu, aby konfrontovala ony fantaskní předvolební sliby s historickými „úspěchy“, či podrobila nezávislému odbornému reálnému posouzení slibů oněch slibujících subjektů. Pročpak asi...? Protože tomu tak je zřejmě i nyní, tak nám nezbývá, než se smířit s tím, že z nadcházejících voleb vyjde vítězně oranžovo-rudý teror. Nezbývá, než se smířit? Co se týče výsledku voleb ano, ale!... Jak známo, všichni VYVOLENÍ si představují roli voliče tak, že odvolí a pak se s výsledkem smíří (nejlépe na celé volební období) nechá za své peníze VYVOLENÉ páchat dobro a bude zticha a platit! (daně a poplatky) Pokud chceme být aktivními i v období mezi volbami, pak musíme v první řadě vědět, co chceme a vyžadovat to. A nesmíme toho chtít najednou mnoho. Stejně, jako ONI nám všechny nepopulární, či kontroverzní kroky servírují takzvanou salámovou metodou, i my na NĚ musíme postupně: - Zrušení poslanecké imunity (zrušení pocitu božskosti a nedotknutelnosti udělá divy!) - Zákon o osobní, hmotné a trestně právní odpovědnosti poslanců, senátorů a vysokých státních úředníků za svá rozhodnutí (pokud VYVOLENÉMU hrozí postih za neodpovědné rozhodování, dá si pozor, aby se „nepletl“. Dosavadní praxe, kdy je třeba nejprve požádat o zbavení imunity, pak dokázat úmysl, atd. je naprosto bezzubá, takže nepoužitelná) - Zákon o státní službě (profesionalizace státních úřadů a institucí, odpolitizování, nastolení kontinuity) - Zákaz komerční předvolební kampaně (politické strany utrácejí i v době krize, nezaměstnanosti, zdražování, zvyšování daní, atd... nehorázné peníze, které stejně přeneseně pocházejí od daňových poplatníků a jediný, kdo z toho má profit, jsou reklamní agentury a mainstreamová média), - Zákaz sponzoringu politických stran státním a polostátním firmám a subjektům a firmám a subjektům, které fakturují státu (jsou takzvaně „u lizu“), tedy „žijí“ ze státních-veřejných zakázek – vždyť to je střed zájmů! - Zrušení státního příspěvku politickým stranám za mandát (-politické strany nesmí být financovány ze státního rozpočtu - odstraní se tak nespravedlnost, kdy jsou úspěšné politické strany nestoudně zvýhodněny oproti těm neúspěšným, - politické strany musí mít transparentní financování a musí jim hrozit tvrdé postihy za nedodržení,) - Jakékoli výběrové řízení – musí být naprosto a bez výjimek transparentní (povolené výjimky jsou některé zakázky bezpečnostního či vojenského charakteru, podléhající utajení), musí být k dispozici on-line na webu, apolitické, bez dodatků (předejde se tak manipulacím, korupci a následným zpochybněním výběrových řízení neúspěšnými účastníky, takže se výběrová řízení urychlí)) - Rozdělení ministerstva financí na více úřadů, které lze jednotlivě lépe řídit a hlavně lépe kontrolovat nezávislým kontrolním orgánem (konec stavu, kdy ministr financí je skutečným nekontrolovaným vládcem) - Zrušení povinných finančních transferů do EU a s tím spojené zrušení dotací z fondů EU. (sami si budeme rozhodovat, co s penězi daňových poplatníků = žádné nesmyslné EU projekty, žádné odklony stamilionů, žádné parazitující firmy na EU fondech, méně korupce) - Ukončení dotací neziskovým organizacím, zabývajícími se sociálním začleněním menšin (jsou to pouze skupinky parazitující na uměle vytvořené rasové segregaci) - Vyřešení (konečně) problematiky sociálního bydlení pomocí ustanovení státních sociálních bytových družstev či fondů (když se nestará stát o lidi ve hmotné nouzi, starají se různí „vykukové“, kteří jen ždímají stát na maximálních příspěvcích na bydlení a ubytovává tyto lidi v příšerných podmínkách) ...a další a další neřešená a palčivá témata se jistě najdou... Ale jak to udělat, aby ti, již u koryt mlaskající, VYVOLENÍ začali prosazovat tyto záměry? V jednotě je síla! Když chce něco jedinec, VYVOLENÝ jen mávne rukou, když to po něm bude požadovat masa lidí, už na mávnutí nebude mít „koule“. Ale žádné hulákání na ulicích, před úřadem vlády či parlamentem. Hezky pokojná, klidná síla v podobě trvalé korespondence jednotlivým VYVOLENÝM, hromadných návštěv v poslaneckých kancelářích, emailového „bombardování“, atd.-fantazii se meze nekladou. A co je důležité – v jedno časové období chtít po všech VYVOLENÝCH vždy jen jedno téma! Po jeho prosazení začít stejnou intenzitou na dalším tématu! Těmito postupnými kroky snad lze ještě vybřednout z bažiny, kterou jsme JIM přes dvacet let svou nečinností pomáhali budovat.

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Miloš Kořínek | úterý 17.9.2013 17:00 | karma článku: 9,57 | přečteno: 205x