Když ve středověku v dobách inkvizice chtěl místní nejvyšší „kápo“ nebo někdo v jeho blízkém okolí, umlčet rebela, odstranit nebezpečného protivníka, prostě zbavit se jemu nesympatického člověka, nechal ho prohlásit za kacíře, vyslance ďábla, či čaroděje.
Nechal zinscenovat proces, falešní a zaplacení svědci vše dosvědčili a i kdyby nakonec svá svědectví odvolali (aby to neudělali, bývávali umlčeni), dotyčný byl samozřejmě odsouzen a upálen. A bylo úplně jedno, čím se „provinil“: mohl kritizovat prodej odpustků, mohl chodit někomu krást slepice nebo mohl po krčmách rozhlašovat, že kápův chráněnec chodí obšťastňovat kápovu nejkrásnější služebnou. V současnosti je to v našem království v podstatě stejné. (nebo že by naše království bylo v době středověku?) Jenom ti opravdoví kápové tu žijí v pozadí, odkud „tahají za nitky“. Jeden, podle všeho snad poslední poctivý, královský úředník upozornil na „účetní nesrovnalosti“ při nákupu nových (a nevhodných) letounů pro královskou gardu a světe nediv se, byl obviněn z kacířství – tedy v tomto případě z prznění neviňátek. Kápo, který za tím stojí, nechal zinscenovat proces, falešní a zaplacení svědci („oběti“) vše dosvědčili a i když nakonec své výpovědi odvolali (vyřezávání jazyka už není v módě), dotyčný statečný poctivec je nadále ve vazbě za prznění neviňátek. V našem království byl sice nejvyšší trest – trest smrti zrušen. Ale čím je v dnešní době obvinění z prznění neviňátek pro poctivého královského poddaného ...? Má to snad být varováním pro další poctivce, kteří by chtěli také upozornit na nějaké tajné odkloněné penězovody nějakého dalšího kápa?
