- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Mně by jen zajímalo, kde se vzala ta pověra, že pes ve městě trpí. Šíří ji ti, co psa nikdy neměli. Klidně můžete mít v garsonce vlkodava či dogu, musíte jim však dopřát dostatečnou procházku. Nedopřáváte pohyb jen zvířeti, ale také sobě. Při vycházkách poznáte nové lidi, většina pejskařů je fajn, pročistíte si hlavu a pak se můžete s novou vervou pustit do psaní blogů. A třeba na té vycházce se vám v mysli vynoří originálnější nápad, než datlovat po iksté text na téma psích hovínek...
Pro snížení počtu těchto min stačí jedna velice jednoduchá věc. Netrpět alibismem a doufáním, že to někdo vyřeší za mne. Takhle to opravdu nefunguje a fungovat nebude. Myslím si, že pokud každý občan kterému toto chování některých spoluobyvatel není lhostejné tohoto nezodpovědného majitele psího miláčka na nevhodnost upozorní, bude počet nakladených min mnohem menší. Vím o čem mluvím, neboť upozorňuji nejen u nás na vesnici, ale i ve městě kam občas zavítám. Ano občas se mi stane, že nějaká nerudná bába po mě štěkne ať se starám o svoje věci a podobně, ale toto přecházím vesměs s úsměvem a myslím si své. Vždyť tím, že jsem ji upozornil, tak se přece starám o svoje věci, například abych na takovou minu potmě nešláml a neznečistil si svůj majetek.