Tlak obchodních řetězců snižuje kvalitu potravin

Obchodní řetězce tlačí dodavatele ke snižování cen, což vede také ke snižování kvality. Můžeme se tomu nějak bránit?

Obchodníci se kvůli výši cen, objemu odběrů i přenášení sankcí snaží tlačit na dodavatele. Obchodní řetězce jsou však v tomto vyjednávání samozřejmě v lepší pozici, resp. v dominantním postavení vůči dodavatelům. To oni jsou cestou pro prodej výrobků ve větším měřítku, než je pouze okruh dodavatelových přímých kontaktů. Není tedy výjimkou, že dochází k nežádoucím praktikám ze strany obchodníků. Jenže právě tyto praktiky vedou nejen k bojům mezi dodavateli a obchodníky a k vzájemnému obviňování, ale také k významnému snižování kvality výrobků.

Tlak na snižování cen je logickým vyústěním snahy řetězců maximalizovat své zisky, ale také důsledkem tlaku spotřebitelů na ceny a jejich vybíráním výrobků s nejnižšími cenami na úkor kvality, zejména v dřívějších letech. Vzhledem k druhé zmíněné příčině, jsme dnes již naštěstí svědky, řekl bych takového „spotřebitelova prozření“, kdy je alespoň u části spotřebitelů vidět snaha nakupovat výrobky nejen s ohledem na cenu, ale především na kvalitu a také původ zboží.  Jako příklad lze uvést poptávku spotřebitelů po českém ovoci a zelenině, které jsou oproti svým konkurentům z jižních zemí dražší, na druhou stranu jsou však sbírány v okamžiku dozrání a neabsolvují dlouhou dovozovou cestu. Jejich kvalita je tak nesrovnatelná.

Jako zpravodaj Zprávy o stavu zemědělství ČR za rok 2015, která se aktuálně projednává v Poslanecké sněmovně, jsem přesvědčen o tom, že jako spotřebitelé můžeme sami svou poptávkou tlačit na obchodní řetězce, aby nakupovali od českých dodavatelů kvalitní potraviny za odpovídající ceny. To souvisí také s některými opatřeními navrhovanými právě Zprávou o stavu zemědělství, která mohou celé věci výrazně napomoci. Jedním z návrhů je posilování důvěry českých obyvatel v kvalitní domácí potraviny a podpora jejich výroby či zajištění důsledných kontrol výrobků v obchodní síti tak, aby se zabránilo nejen prodeji nekvalitních potravin, ale také jejich falšování. Falšování je ostatně dalším z problémů našeho trhu, který také tlak řetězců může výrazně podporovat. Patrné je to například v případě falšování vín, kdy se v našich supermarketech, ale i vinotékách objevují sudová vína, vydávaná za česká, protože po českých je největší poptávka a jejich prodej je úspěšnější. A tak i důsledná kontrola ze strany státních orgánů může zajistit předcházení případným problémům s kvalitou dostupného zboží.