Povodně versus sucho – bráníme se stejně?

Povodně jsou viditelnou hrozbou, sucha se však bojíme méně. Jsou opatření proti oběma hrozbám vyvážená?

Ničivé následky povodní jsme v posledních dvou dekádách viděli několikrát. Bezprostředně zasáhly většinu obyvatel České republiky, způsobily ztráty na životech a rozsáhlé škody na majetku obyvatel. Po těchto zkušenostech se začaly intenzivně budovat v zátopových oblastech protipovodňová opatření, která dnes před velkou vodou chrání obce i města.

Povodně souvisejí s častými extrémními výkyvy počasí. V průběhu posledních let můžeme pozorovat zvyšující se úhrny srážek v období listopadu až dubna, kdy půda nedokáže absorbovat přebytek vody. Naopak v letním období srážek ubývá a suchá období se tak prodlužují.

Zatímco na povodně, jejichž důsledky jsou viditelné pro každého z nás, reagujeme budováním protipovodňových opatření i snahou o změny v zemědělské politice, hrozbou sucha jsme se zřejmě až donedávna necítili tak ohroženi. Přitom se jedná o stejně závažnou hrozbu, která však může na rozdíl od nárazových povodní ovlivnit obyvatele i fungování podniků na dlouhé období. Úbytek vody v řekách i úbytek podzemních vod způsobuje nedostatek pitné vody v obcích, kde jsou obyvatelé bez přístupu k vodovodní síti. Stejně tak může ohrozit fungování podniků, které čerpají vodu z podzemí či řek. Proto je nutné se těmto zhoršeným podmínkám přizpůsobit, s vodou šetřit a budovat alternativní zdroje, zejména pitné vody.

Teprve velká sucha v loňském a předloňském roce probudila zájem nejen veřejnosti, ale i státu. Ministerstvo životního prostředí i vytvořená mezirezortní komise VODA-SUCHO začaly pracovat na plánech opatření proti suchu, mezi které patří vytváření malých vodních útvarů a dalších prvků, které mají v krajině vodu zadržet a rozšiřování vodovodní sítě a zdrojů pitné vody.

Důležitou roli má i přizpůsobení zemědělské politiky. Příkladem nám může být Izrael, kde začali pěstovat plodiny, které jsou méně náročné na vodu a využívají tzv. kapkovou závlahu, která rozvádí vodu přímo k rostlinám. O těchto a dalších zkušenostech s bojem se suchem jsem diskutoval s izraelskými experty na česko-izraelském vodohospodářském semináři v rámci výstavy Země živitelka. Nad těmito tématy jsem se již na jaře sešel na osobním jednání s izraelským velvyslancem v Praze panem Gary Korenem.

Při tvorbě opatření je třeba myslet na jejich využití jak v dobách sucha, tak při ohrožení povodněmi. Koordinace obou cílů je pro úspěšné fungování zásadní. Snadno se totiž může stát, že opatření jdou proti sobě – například udržování vyšších hladin v přehradách za účelem zajištění vody pro období sucha způsobuje v období zvýšených srážek malou retenční schopnost přehrad. Dále je nutné myslet i na rekreační využití vodní plochy a lodní dopravu. Při tvorbě vodohospodářské politiky je tak nutné velmi citlivě zvažovat obě hodnoty – ochranu před suchem i povodněmi.