Čtyři ze sedmi pádů

(nedokončená)                                                                                  

Pomalu stoupám do nebe
myslím na Tebe, už mne nezebe, citím se dobře
pod sebou cítím vonný vřes
ještě jeden lok, ještě jeden běs
a jde se, žádný v očích děs
neštěkne ani pes 

Pomalu klesám pod vodu
ztrácím duševní pohodu, cítím se chladně
pod sebou slyším hejno ryb se smát
ještě aspoň tempo, ještě jeden hmat
a pak, skončí na dně starý vrak

Pomalu klesám do hlíny
kolem mne voní hobliny
cítím se téměř vesele, příjemné teplo po tělě
klesám dál a dál, už mne zaplavuje žár,
železná brána vstříc mi zeje,
svědomí tíží, zle je, zle je

Tak už znám tři ze sedmi možných pádů
a ještě žiju, pluji po hladině Hádu
snažím se schovat, krčím se vzadu
Černé pasažéry nikdo nemá rád
nechtějte vědět, co všechno žije v řece Hád

Tak už znám čtyři ze sedmi možných pádů, ale teď mám hlad
Pokračování příště, snad